Koho jiného lze označit za duchovního otce vampýrské mánie, než právě Brama Stokera? Vždyť kdo by dnes neslyšel o upíru Drákulovi? Málokdo však tuší, že život slavného spisovatele byl stejně fascinující jako jeho kniha.
Irského spisovatele Brama Stokera (1847 – 1912) nejvíce proslavil dnes již kultovní román Drákula. Příběh o nejslavnějším upírovi všech dob fascinuje lidi dodnes a stal se námětem pro nesčetná filmová zpracování. Co stojí za úspěchem Stokerova románu?
Tajný spolek
Stokerovi se s vydáním Drákuly doslova obrátí život vzhůru nohama. V jednu chvíli je neúspěšným a neznámým spisovatelem a vzápětí má své místo v síni slávy. Podařilo se spisovateli náhodně trefit do noty tehdejší společnosti? Nebo je ve hře magie?
K málo známým faktům patří, že Bram Stoker byl členem tajné společnosti Zlatý úsvit. Ta vznikla v roce 1888 v Londýně. Její členové se prý zabývali okultismem, praktikovali magii a dokonce vyvolávali démony.
Do jeho řad mimo jiné vstoupil i proslulý mág Aleister Crowley (1847 – 1947). Podařilo se Stokerovi vyvolat démona, který mu pomohl na výsluní?
Byl Stoker šílený?
V dějinách i současnosti jistě najdeme obrovské množství mistrů pera, kteří se stali slavnými doslova ze dne na den.
Jako nejžárnější případ lze uvést například Joan Kate Rowlingovou (*1965), jejíž kniha o čarodějnickém učni Harry Potterovi dosáhla skutečně fenomenálního úspěchu.
Jistě nebudeme věřit, že všichni autoři nesmrtelných děl si zahrávali s temnými silami! Nicméně samotný autor Drákuly učiní skutečně zvláštní doznání.
Román mu totiž prý nadiktoval duch samotného Vlada III. Tepese (1431 -1476/1477), který se stal předlohou pro upíra Drákulu. Připravil snad náhlý úspěch spisovatele o rozum?
Je jeho tvrzení jenom nástrojem propagace, který má románu i jeho autorovi přinést ještě větší proslulost? Nebo se skutečně Stokerovi podařilo navázat spojení s oním světem?
Podivné okolnosti smrti slavného spisovatele
Jestli byl autor proslulého románu skutečně v kontaktu s nadpřirozenými silami, či se dokonce upsal ďáblu, jak se někteří domnívají, se nejspíš nedozvíme. Jisté je, že čím je Stoker ve společnosti známější, tím více schází na těle i duchu.
Prohlašuje, že temný stín Drákuly ho nepřestává provázet i po vydání románu. Roku 1912 spisovatel umírá na celkové vyčerpání organismu. Zahubil ho snad démon, kterého se mu podařilo vyvolat?
Nebo se příčinou jeho smrti stalo klíště – tento malý a bezpochyby skutečný upír? Nepřipomíná snad Stokerův stav encefalitidu neboli zánět mozkových blan, který přenáší právě klíšťata či komáři?
Publicista Jaroslav Demeter Ptáček (*1972) si všímá zajímavé skutečnosti:
Stoker ve své knize popisoval, že Jonatan skončil v rumunském klášteře poté, co ho na svém hradě vysával hrabě Dracula a o jeho nemoci mluví právě jako o zánětu mozkových blan – náhoda?
A nejen v této knize, ale i v jiných knihách se stav po napadení upíra popisuje stejně nebo podobně jako zánět mozku.“ Nemusíme hned myslet na zahubení spisovatele upírem, přízrakem, kterého sám vyvolal, avšak není přinejmenším podivné, že Stoker možná umírá na tutéž nemoc, která sužovala jeho románového hrdinu? Nevstoupily skutečně do spisovatelova života nadpřirozené síly?