Opici, kaktus nebo kolibříka, ale také 37metrový obrazec kočky z přelomu letopočtu. Na takové geoglyfy, uměle vytvořené kresby na Zemi narazili vědci už mnohokrát během výzkumů na jihoperuánské planině Nazca a nejenom tam. Kočku zde odhalili v roce 2019. K čemu díla sloužila?

Drony pomohly archeologům k objevu v Nazce také v roce 2018. S pomocí bezpilotních letadel zde vědci odhalili více než 25 nových geoglyfů, které pocházejí z doby před 2000 lety.  Na rozdíl od starých geoglyfů je možné tyto obrazce pozorovat i přímo ze země, protože jsou vyryté do strání.

Autorem děl znázorňujících tančící ženu nebo kosatku je národ Paracasů, předchůdců Nazců. V roce 2011 prozradily satelitní snímky v Zjuratkulském národním parku na Urale zřejmě dosud nejstarší geoglyf.

Pravděpodobně největší figurální kresba na povrchu Země je stará asi 6000 let. Obrazec losa měří na délku 275 metrů.

Boží zbraň i Atacamský obr

Dílem paracaské kultury je i obrazec z 1. tisíciletí př. n. l. zvaný „Paracas Candelabra“ ležící v Peru asi 200 km od planiny Nazca. Připomíná trojzubec a symbolizuje zřejmě zbraň boha Viracochu uctívaného v jihoamerických kulturách.

V nejzápadnější oblasti brazilské Amazonie ve spolkovém státě Acre našli v roce 2017 vědci v čele s Jennifer Watlingovou z Exeterské univerzity 450 geometrických geoglyfů starých asi 2000 let.

Rozkládají se na území 13 000 km2. Na Atacamského obra, 86 metrů vysoký obrazec, narazíte v Chilské poušti. Znázorňuje člověka, který má kolem hlavy jakési paprskovité výběžky a drží hůl. Odborníci jeho stáří datují do období kolem roku 1000 n. l.

Vesmírná letiště nebo cesty k vodě?

Vědcům se ale zatím nepodařilo odhalit, k čemu geoglyfy sloužily. Teorií je pestrá škála. Švýcarský záhadolog Erich von Däniken přišel s názorem, že jde o naváděcí dráhy letiště pro mimozemské koráby.

Některé jsou opravdu viditelné jedině z letadla. Další názor tvrdí, že mohlo jít o cesty, pro navádění lidí z hor na obydlenější místa. Britský profesor Clive Ruggles šlo o bludiště k procházení.

Peruánský archeolog Julius César Tello zase dával přednost posvátným dálnicí.

Podle Američana Paula Kosoka šlo o „největší astronomickou knihu na světě.“ Toribio Mejía Xesspe , Tellův žák,  předpokládal, že linie odkazují na již neexistující náboženství.

Donald A. Proulx z University of Massachusetts, že velmi podobné vzory se objevují na keramice kultury Nazca. A konečně existuje i výklad, že šlo o cesty k vodě. Jisté je jedno.

Odpověď, proč byly obrazce a nejenom ty v Nazce vytvořeny, dosud neznáme. Vysvětlení je bezmála tolik, kolik vědců se o jejich zrod zajímá.