Rus Jurij Gagarin byl prvním člověkem, který dne 12. dubna 1961 obletěl Zemi. Hrdina Sovětského svazu zemřel za dosud nevyjasněných okolností spolu se svým instruktorem při cvičném letu v roce 1968. Teorií ohledně příčiny zřícení jeho letounu je několik. Která je nejpravděpodobnější?
Jurij Gagarin (1934–1968), první člověk ve vesmíru, se po svém návratu na Zemi stal Hrdinou Sovětského svazu (čestný titul) a oslavovanou celebritou. Místo létání byl ale nucen věnovat se besedám s lidmi doma i v zahraničí.
I tak se mu podařilo začít studovat na Žukovského akademii, studia dokončil v roce 1968. Toužil se vrátit do kosmu, ale tušil, že mu to už nebude umožněno.
Byl pouze náhradníkem Vladimira Komarova (1927–1967) pro let Sojuzu 1 v dubnu 1967, který ovšem skončil tragicky. Chtěl se plně věnovat létání, aby mohl být jmenován velitelem oddílu kosmonautů, to už ale nestihl. Zahynul při rutinním tréninkovém letu.
Zkušený pilot?
I když se k řízení letadla vrátil Gagarin už v roce 1963, létal málo a s přestávkami, proto raději vždy s instruktorem. Počet nalétaných hodin mu rostl velice pomalu, před posledním letem činil jen 340 hodin.
Naplno se létání začal věnovat až od 13. března 1968, kdy do osudového zřícení dne 22. března uskutečnil 18 letů o délce přes 7 hodin.
Létal z vojenského letiště Čkalovskij, asi 2 km od Hvězdného městečka, kde se uskutečňovala příprava kosmonautů před lety do vesmíru.
Nešťastný den D
Dopoledne 27. března 1968 měl Gagarin provést poslední let s instruktorem na cvičném stroji MiG-15UTI kvůli kontrole techniky pilotáže před samostatnými lety na MIGu-17, které byly naplánované na odpoledne.
Gagarinovým instruktorem byl zkušený letec, plukovník Vladimir Serjogin, rovněž Hrdina Sovětského svazu. Vzlétli v 10:19 hodin. O 6 minut později zahájil Gagarin v určené výšce 4200 metrů trénink, jehož splnění ohlásil v 10:30 a žádal o svolení k návratu.
O minutu později se letoun zřítil k zemi, jeho trosky byly nalezeny o několik hodin později u vesnice Novoselovo, asi 65 km od místa výcviku. Co se stalo?
Zameťme to pod stůl
Hned 28. března byla jmenována vládní komise, v čele s tajemníkem ÚV KSSS Dmitrijem Ustinovem (1908–1984), která měla vyšetřit příčinu Gagarinovy nehody. Ovšem bylo nad slunce jasnější, že případný viník by se potýkal s tvrdým odsouzením ze strany veřejnosti.
Politicky neúnosné bylo obvinění dvou hrdinů Sovětského svazu z chyby, stejně jako prohlášení o selhání techniky či nepořádku na letišti.
Nakonec komise došla k závěru, že pravděpodobnou příčinou neštěstí byl prudký úhyb před mrakem, nebo balónovou sondou, s následným přechodem letounu do vývrtky v obtížných meteorologických podmínkách.
Laxní dodržování předpisů
Na letišti Čkalovskij docházelo k porušování bezpečnostních předpisů dnes a denně, což bylo Serjoginovi často vytýkáno. Nejinak tomu bylo i toho osudového dne.
Předběžné přípravy se instruktor zřejmě vůbec nezúčastnil a letové listy pro sebe i Gagarina podepsal, namísto řídicího létání, sám.
Největší chybou byl start posádky ještě před přistáním letadla meteorologického průzkumu, takže neměli aktuální informace o počasí.
Vodka na posilněnou
Spekuluje se rovněž o tom, že se oba piloti před letem posilnili vodkou. To je ale nesmysl, odhalily by to předletové testy, navíc ani pozdější rozbory jejich krve to neprokázaly. Zpochybňována byla i jejich psychická pohoda před letem.
Serjogin se před nástupem do letounu pohádal s nadřízenými. Během letu pak mohl dostat infarkt a jeho tělo se navalit na řízení.
Gagarina zase mohl trápit zdravotní stav jeho ženy Valji, která se v nemocnici zotavovala z operace slepého střeva a on ji měl po splnění letů v plánu navštívit.
Špatná hermetika kabiny
Svůj podíl na neštěstí mohl mít i samotný letoun. Stroj MiG-15UTI, ve kterém Gagarin se Serjoginem letěli, byl v té době již 12 let starý. Měl za sebou 2 celkové generálky a čtyři generálky motoru.
Ač poměrně spolehlivá, nebyla tato tréninková dvousedadlová stíhačka v roce 1968 už žádným moderním strojem. Proto se hovoří o možnosti technické závady.
Jednou z hypotéz byl nedovřený vyrovnávací ventil v kokpitu letounu, kvůli kterému nebyla kabina hermeticky uzavřena. Proto se piloti možná rozhodli pro předčasný návrat.
Při Serjoginově střemhlavém sestupu pak postihla oba piloty hypoxie, proto nebyli schopni letoun včas vyrovnat.
Co způsobilo špatné počasí
Podrobnou analýzou Gagarinova posledního letu se zabýval také český letec Josef Pavlík. Ten spatřuje příčinu pádu kosmonautova stroje v kombinaci špatného počasí a tzv. iluze za letu.
Svojí měrou k tomu zřejmě přispěly i přídavné nádrže, které výrazně zhoršovaly manévrovací schopnosti letadla.
Hlavní hrubou chybou však bylo už jen to, že piloti odstartovali, aniž by měli aktuální informace o počasí, které se navíc zhoršovalo – oblačnost a déšť se sněhem.
Je možné, že když zjistili, že hranice mraků sahá až do 450 metrů místo avizovaných 1000, rozhodli se ukončit cvičení a vrátit se na letiště.
Gagarinova pilotní chyba
Přesný důvod svého brzkého návratu však řídicímu středisku neozřejmili. Podle Pavlíka mohl Gagarin při provádění zatáčky potřebné k vrácení se na letiště udělat chybu, po níž začalo letadlo po křídle padat.
Oba piloti zřejmě při letu v mracích podlehli iluzi a ztratili prostorovou orientaci. Prudký manévr také mohl způsobit odchylky v údajích umělého horizontu, kterým se Gagarin při zvýšené oblačnosti řídil.
Po havárii se navíc ukázalo, že palubní výškoměr byl špatně nastavený, což byla další osudová chyba. Co se dělo potom?
Katapultovat se nepokusili …
Když vylétli z mraků, podařilo se jim sice s velkou pravděpodobností zorientovat se a snažili se pádu zabránit, nezbývalo jim ale dost času. Respektive chyběla jim k tomu potřebná výška.
O katapultáž se ani nepokusili, zřejmě do poslední chvíle věřili, že se jim podaří pád vybrat. Tomu odpovídá i to, že MiG narazil na zem spodní částí trupu.
Není však jisté, zda se někdy skutečný průběh letu a příčiny pádu dvou Hrdinů Sovětského svazu podaří plně objasnit. I přes svůj tragický osud však Gagarin zůstává pro celý svět prvním člověkem, který obletěl naši planetu.
