Roztříštěné paty, kolem úlomky kostí a krev. Ministr zahraničí a syn prvního prezidenta Československé republiky zde leží mrtev, oděn jen v pyžamu. Vyšetřovatelé dojdou k rychlému závěru – sebevražda.

S odstupem času se ale rojí nejasnosti a spousta otazníků kolem ministrova tragického konce.

Jeho rodina má jasno, byl zavražděn. V Masarykově popelníku se najde několik druhů nedopalků cigaret. Rozbor má na starosti inženýrka Kinská, ovšem výsledky mají zůstat utajeny. Žena se záhy stane jednou z obětí represí režimu a je odsouzena na 12 let za mřížemi.

Kdo má zájem na tom, aby pravda nikdy nevyšla najevo?

Orgány nevydrží

Padne dolů do sedu, hlava ani horní část trupu nebudou poškozeny. Výška, ze které spadne, se mu však stane osudnou. Prudký náraz o zem utrhne srdce a játra. Vnitřní orgány nevydrží a Jan Masaryk (1886–1948) na místě umírá.

Skutečně prchlivý ministr spáchal sebevraždu? Bezprostředně po tragédii mají kriminalisté jasno. Ale případ je během následujících let několikrát znovuotevřen. Dle forenzního zkoumání by tělo nemohlo dopadnout tak daleko od paláce a v takové poloze, kdyby ministr skočil sám nebo z okna vypadl. Naopak.

Nabízí se šokující závěr – někdo mu z okna pomohl.

Znovuotevření případu

Případ smrti Jana Masaryka není vyřešen dodnes a stále nedá kriminalistům spát. V říjnu 2019 je znovuotevřen. „Potvrzujeme, že minulý týden vydal státní zástupce pokyn policejnímu orgánu Úřadu pro dokumentaci a vyšetřování zločinů komunismu, aby se nově se objevivšími tvrzeními zabýval ve vztahu k dosavadním skutkovým zjištěním a aby v této věci provedl další potřebné úkony trestního řízení,“ říká Michal Muravský z Městského státního zastupitelství v Praze.

Důvodem je nález unikátní nahrávky, již pořídí policista Vilibald Hofmann začátkem roku 1968 v Karviné krátce poté, co přišel znechucen z výslechu na generální prokuratuře, která znovu prošetřovala smrt Jana Masaryka, a kde viděl fotografie pořízené pod okny na nádvoří Černínského paláce.

Manipulace s tělem

Na nahrávce Hofmann jasně říká, že kriminalisté s tělem manipulovali a upravili jej, aby mohli pořídit fotografie. Jako jeden z důkazů nanahrávce zmiňuje nártní kůstky, jež na pokyn lékaře sesbíral do kapesníku a umístil vedle těla.

Na fotkách však není patrný. Kam se tedy důkazy poděly a kdo měl eminentní zájem na tom, aby Masarykův skon vypadal jako sebevražda? Vyšetřování v roce 1995 přinese hypotézu vynucené sebevraždy, kterou měla zapříčinit nezákonná domovní prohlídka, která Jana Masaryka vyděsila.

Druhé porevolučního vyšetřování, probíhající mezi lety 2001 a 2003, přijde se závěrem, že šlo o vraždu. Pachatel ale zůstane neznámý. Na sklonku roku 2016 se otevře další vyšetřování, zaměřené přímo na to, kdo mohl být diplomatovým vrahem.

Obnovené vyšetřování ale žádný posun nepřinese. Podaří se vraha konečně vypátrat teď?