Sámo se slovanskými bojovníky zvládne nájezdy kočovných Avarů. Jenže silná říše složená ze sjednocených slovanských kmenů nyní přidělává vrásky na čele také franckému králi Dagobertovi I. (asi 603–639).

V letech 631/632 dojde ke střetnutí, ve kterém si změří síly frančtí vojáci s těmi slovanskými. „Avšak Austrasijci oblehnou pevnost Wogastisburg, kde zůstal největší oddíl statečných Vinidů, a po tři dny s nimi bojují,“ líčí kronikář Fredegar.

Doplňuje, že „je tu mečem pobit velký počet lidí z Dagobertova vojska, a potom davše se na útěk, zanechají tam všechny stany i věci, které s sebou měli, a vrátí se do svých sídel“.

Fredegar je jediný, kdo se vylíčení bitvy věnuje, ovšem kde přesně Wogastisburg leží, o tom se bohužel nezmíní.

Sídlo Slovanů

Historikové se v současnosti na přesném umístění bojiště neumí shodnout. „Lokalizace Wogastisburgu úzce souvisí s dvěma nevyřešenými otázkami:

Jaký byl územní rozsah Sámovy říše a kudy táhlo vojsko Austrasijců v roce 631/632,“ píše český publicista Jiří Bílek (*1948). Ani na jednu z nich se zatím nepodařilo odpovědět.

Některé teorie proto navrhují vrch Rubín u Podbořan v severozápadních Čechách. V těchto místech skutečně v 7. až 10. století sídlili Slované, což podporují i archeologické nálezy z tohoto období jako například šipky či ostruhy.

Nachází se hradiště na Slovensku?

Jiní dějepisci, jako například August Sedláček (1843–1926), naopak místo bitvy umisťují k česko-německým hranicím směrem do Durynska a uvažují například o Úhošti u Kadaně.

Současný slovenský historik Matúš Kučera se podle různých analýz včetně archeologické, geografické nebo také vojenské domnívá, že mohlo jít o oblast Bratislavské brány. Žádný upřesňující důkaz ale neexistuje.

Dodnes nevíme, kde se nachází místo, kde Slované porazili bojovné Franky. Odborníci navrhují několik lokalit, jednou z nich je vrch Rubín u Podbořan. Podle kronikářových zpráv se Slovanům podařilo zvítězit za pouhé tři dny.