Alchymie měla už ve 12. století žně prakticky po celé Evropě. Přeměna olova nebo jiných poměrně snadno dostupných kovů ve zlato, ale výroba elixíru mládí nebo kamene mudrců patřila k mocným lákadlům. Této disciplíně se věnovali jak seriózní vědci, tak různí podvodníci.
Všechno špatné je ale k něčemu dobré.
Alchymie, která neztratila svoji popularitu ještě v 17. století, položila základy moderní chemie – třeba v používání laboratorního nádobí nebo popisu některých laboratorních postupů (žíhání, rozpouštění, výroba kyselin), ujaly se i některé Jedním z těch odborníků, kteří už tehdy více připomínají chemiky než amatérské rádopokusníky je i německý lékař a filozof Michael Maier (1568–1622).
Velmi intenzivně studuje spoustu spisů, podniká pokusy. Dokonce ve svých dílech popíše několik návodů. Ten nejjednodušší z nich prý spočívá „ve žlucení stříbra pomocí povýšené vody neboli tinktury, který se nezdařil.“
Jak povýšit Lunu
Jak mohl probíhat Maierův pokus žlucení stříbra? Nejde o žádnou transmutaci, ale povrchové barvení.
Podobně to popisuje i Paracelsův recept na „povýšení Luny.“ Výchozí směs se skládá z chloridu amonného, kamence (síran draselno-hlinitý), dále oxidu měďnatého, síranu měďnatého, dusičnanu draselného a oxidu nebo uhličitanu zinečnatého.
Z popsaných sloučenin měla vzniknout kyselina dusičná. Mohlo jít ale také o směs kyselin dusičné, sírové a siřičité nebo lučavku královskou. Pokud by se z chloridu amonného uvolnily amonné ionty, výsledná látka by obsahovala také amonné soli.
Záhadné noční výzkumy
Když vyřkneme jméno Co dělal fyzik Isaac Newton (1643–1727) po nocích? Ne, neproháněl ženy ani nepopíjel. Měl trochu jiný zlozvyk – snažil se vyrobit zlato!
Jak zjistil před několika lety Američan William Newmann, profesor na univerzitě v Indianě, Newton více než 30 let vášnivě praktikoval alchymii.
Otázkou ovšem je, proč se uznávaný a vlivný vědec zabýval tak podivným koníčkem, když nepochybně zvládal mnohem serióznější výzkumné metody.
Profesor Newmann namítá, že tehdejší alchymisté se spíše podobali chemikům než šarlatánům a pomohli vyrobit třeba nové léky a barevné pigmenty nebo zlepšit postup destilace.
Newtonovo zapojení do alchymistických pokusů všichni opomíjeli, teprve před pár lety se historikové pustili do studia jeho spisů na toto téma.