Nejrůznější skřeky, vrčení, cvrlikání či třeba pípání. Zvířata mají na první pohled jen velmi omezené možnosti, jak se mezi sebou domluvit. To ale neznamená, že si nejsou schopná mezi sebou sdělit spoustu důležitých informaci
1. Velryby si dávají jména i příjmení
O koho jde: Vorvaň obrovský
Dánská univerzita v Aarhusu sledovala zvukové projevy vorvaňů v Karibiku a podařilo se jim při tom nahrát okolo 4000 zvuků jedné skupiny kytovců. Při analýze vědci zjistili, že v jednom rodinném klanu používají jednotlivé velryby cosi jako volací znak určující, kdo právě „mluví“. Vědci jsou navíc přesvědčeni, že existuje i kód, který užívá rodinný klan při setkání s jinou skupinou velryb. Tedy jakási obdoba příjmení.
2. Včelí tanec vysvětluje, kde je něco k snědku
O koho jde: Včela medonosná
Když jedna z včel objeví zdroj potravy, ostatní ji pak neomylně následují. Jak jim vysvětlí, co našla a kde? Používá k tomu hned dva různé druhy tanců. Pokud se zdroj potravy nachází v okruhu zhruba 50 metrů, tančí včela dokola a točí se přitom střídavě doleva i doprava zhruba 30 vteřin. Pokud objevila potravu ve vzdálenějším okolí, opisuje při tanci tvar osmičky. Doba a směr tance po této přímce označuje vzdálenost a polohu potravy.
3. Brazilské opice si vytvořily vlastní poplašný systém
O koho jde: Titi černočelý
Titie, žijící na stromech, ohrožují dravci, kteří se dají rozdělit do dvou hlavních skupin – na suchozemské a ptáky. Aby byly schopní se jejich útokům bránit, vyvinul si tento druh primátů výstražný systém varovných výkřiků. Druh a skladba varovných výkřiků se liší nejen podle toho, jestli jde o suchozemského savce či dravého ptáka, ale také podle toho, jestli se v té chvíli nachází na zemi či na stromě.
4. Zubři hlasují o tom, kam vyrazí stádo na pastvu
O koho jde: Zubr evropský
Zubří pomocí voleb řeší, kam se stádo vydá, zda třeba na pastvu či k vodě. Každý člen stáda se při tom postaví směrem, kterým by se právě on chtěl vydat. Po chvíli pak do jednoho z těchto směrů vyrazí první zubr, nejčastěji dominantní samice. Pokud většina uzná, že je to dobrý nápad přidají se i ostatní. Pokud ne, stádo se na chvíli roztříští do skupin. Nakonec ale ostatní následují tu největší z nich.
5. Hlodavci si štěkají o tom, kdo jde i jak je oblečený
O koho jde: Psoun prériový
Ve štěkotu psounů se přenáší pozoruhodné množství informací, dokonce používají zvuky, které svou funkcí vzdáleně připomínají lidská slovesa a podstatná jména. Používají je pak hlavně jako varování před predátory. Psouni dokážou pomocí speciálních výrazů říct ostatním, jde-li o kojota, hada či třeba káně nebo člověka. Komentují dokonce i jeho výšku či spíše velikost. Psouni z různých regionů mají navíc vlastní přízvuk či dialekt.
Český král Přemysl Otakar I. se chystá přijmout pražského biskupa Ondřeje po návratu z jeho cesty do Říma. Těší se na něj, vždyť mu jeho kancléř v minulosti prokázal nejednu dobrou službu. Ondřej se s ním ale zdraví chladně. Nakažlivé infekce papežské moci ho nezbavila ani dlouhá cesta. Místo do té doby poslušného biskupa Ondřeje […]
Neustále z něj trčí štos dopisů. A to i v době, kdy je jejich psaní pomalu trestný čin. Tenhle dub ale jakoby i v časech nejrůznějších internetových seznamek a mobilních aplikací dokázal zastavit čas. Prostě romantika jako řemen! Láska má mnoho podob. Nedaleko německého města Eutin například už dlouhá léta kotví v košatém dubu, odkud […]
Statistiky jsou alarmující. Podle údajů Světové zdravotnické organizace (WHO) má více než 27 % dětí v České republice nadváhu a téměř 10 % dětí je obézních. Pro srovnání, v roce 1994 registrovali praktičtí lékaři ve svých ordinacích pouze 3,7 % obézních dětí, takže za poslední čtvrtstoletí se počet dětí bojujících s obezitou prakticky ztrojnásobil. V […]
Už v roce 1203 slíbí Filip Švábský ruku své prvorozené dcery Beatrix (podle některých pramenů ale šlo o druhorozenou Kunhutu) slíbil bavorskému falckraběti Otovi VIII. odměnou za to, že vlivný Wittelsbach bude v zápase o římskou korunu stát na jeho straně. Později, roku 1207, si však Filip Švábský (1177‒1208) všechno rozmyslí a dceřino zasnoubení zruší. […]
Letošní houbařská sezóna pomalu vrcholí a mnozí z nás jistě nějaký ten košík plný hub již nasbírali. Víte, jaké nejjedovatější houby můžete na našem území najít a co v případě požití dokáží způsobit?
Rok 1894 je v historii Prahy významným mezníkem. V Praze-Holešovicích totiž zahájila provoz první větší elektrárna, což de facto nastartovalo éru elektrifikace naší země. Jednou z prvních velkých vlaštovek této elektrifikace se stalo osvětlení na Václavském náměstí. Český technik a průmyslník František Křižík (1847–1941) byl už od mládí neobyčejně vynalézavým člověkem. V roce 1878 zkonstruoval blokové signalizační zařízení a […]
Dub lásky: Strom s vlastní adresou
Neustále z něj trčí štos dopisů. A to i v době, kdy je jejich psaní pomalu trestný čin. Tenhle dub ale jakoby i v časech nejrůznějších…
Jaké jsou nejjedovatější houby v ČR?
Letošní houbařská sezóna pomalu vrcholí a mnozí z nás jistě nějaký ten košík plný hub již nasbírali. Víte, jaké nejjedovatější houby…
