Nejrůznější skřeky, vrčení, cvrlikání či třeba pípání. Zvířata mají na první pohled jen velmi omezené možnosti, jak se mezi sebou domluvit. To ale neznamená, že si nejsou schopná mezi sebou sdělit spoustu důležitých informaci
1. Velryby si dávají jména i příjmení
O koho jde: Vorvaň obrovský
Dánská univerzita v Aarhusu sledovala zvukové projevy vorvaňů v Karibiku a podařilo se jim při tom nahrát okolo 4000 zvuků jedné skupiny kytovců. Při analýze vědci zjistili, že v jednom rodinném klanu používají jednotlivé velryby cosi jako volací znak určující, kdo právě „mluví“. Vědci jsou navíc přesvědčeni, že existuje i kód, který užívá rodinný klan při setkání s jinou skupinou velryb. Tedy jakási obdoba příjmení.
2. Včelí tanec vysvětluje, kde je něco k snědku
O koho jde: Včela medonosná
Když jedna z včel objeví zdroj potravy, ostatní ji pak neomylně následují. Jak jim vysvětlí, co našla a kde? Používá k tomu hned dva různé druhy tanců. Pokud se zdroj potravy nachází v okruhu zhruba 50 metrů, tančí včela dokola a točí se přitom střídavě doleva i doprava zhruba 30 vteřin. Pokud objevila potravu ve vzdálenějším okolí, opisuje při tanci tvar osmičky. Doba a směr tance po této přímce označuje vzdálenost a polohu potravy.
3. Brazilské opice si vytvořily vlastní poplašný systém
O koho jde: Titi černočelý
Titie, žijící na stromech, ohrožují dravci, kteří se dají rozdělit do dvou hlavních skupin – na suchozemské a ptáky. Aby byly schopní se jejich útokům bránit, vyvinul si tento druh primátů výstražný systém varovných výkřiků. Druh a skladba varovných výkřiků se liší nejen podle toho, jestli jde o suchozemského savce či dravého ptáka, ale také podle toho, jestli se v té chvíli nachází na zemi či na stromě.
4. Zubři hlasují o tom, kam vyrazí stádo na pastvu
O koho jde: Zubr evropský
Zubří pomocí voleb řeší, kam se stádo vydá, zda třeba na pastvu či k vodě. Každý člen stáda se při tom postaví směrem, kterým by se právě on chtěl vydat. Po chvíli pak do jednoho z těchto směrů vyrazí první zubr, nejčastěji dominantní samice. Pokud většina uzná, že je to dobrý nápad přidají se i ostatní. Pokud ne, stádo se na chvíli roztříští do skupin. Nakonec ale ostatní následují tu největší z nich.
5. Hlodavci si štěkají o tom, kdo jde i jak je oblečený
O koho jde: Psoun prériový
Ve štěkotu psounů se přenáší pozoruhodné množství informací, dokonce používají zvuky, které svou funkcí vzdáleně připomínají lidská slovesa a podstatná jména. Používají je pak hlavně jako varování před predátory. Psouni dokážou pomocí speciálních výrazů říct ostatním, jde-li o kojota, hada či třeba káně nebo člověka. Komentují dokonce i jeho výšku či spíše velikost. Psouni z různých regionů mají navíc vlastní přízvuk či dialekt.
Jak zrychlit a zpřesnit stanovení diagnózy u pacientů? Cambridgeský vědecký tým dokončil největší databázi sekvenované DNA na světě. Budou po Velké Británii (VB) následovat i další státy? V roce 2012 započaly ve VB přípravy na projekt 100 000 genomů. Stanovený cíl se po šesti letech podařilo splnit a vědci tak získali potřebné genetické informace od 85 000 […]
Pokud vám zrovna nedošla, určitě ji máte doma. Izolepa je přeci úplně obyčejná věc. Tušili jste ale, proč vlastně vznikla, nebo že umí i docela neobyčejné věci? Jedna barva je málo, moderní auto má mít dvě! Ve 20. letech minulého století je v Americe v módě dvoubarevné provedení karoserie a lidé zaplňují autoservisy s prosbou, […]
Jsou to vlastně lázně pod širým nebem. Lidé z celého světa si sem jezdí léčit kožní onemocnění i problémy s pohybovým ústrojím, úlevu zde nacházejí také astmatici. Věří ozdravným účinkům zdejšího bahna, vzduchu i vody. Ale toto místo samotné je v ohrožení. Mrtvé moře, ohraničené Izraelem, Palestinou a Jordánskem, je ve skutečnosti vnitrozemské jezero a […]
Celkem 15 nových jaderných bloků o souhrnném instalovaném výkonu přes 14 tisíc MW by podle Světové jaderné asociace (WNA) mělo letos začít dodávat elektřinu do sítě. Stejně jako v minulých letech sice vévodí výstavbě Asie, nicméně hned tři bloky by měly posílit jadernou produkci i v Evropě. V roce 2020 bylo ve světě připojeno pět […]
První měsíc v roce byl vyhlášen jako mezinárodní měsíc boje proti rakovině děložního čípku. Odborníci upozorňují na onemocnění, na které v České republice v průměru každý den umírá jedna žena. Často zbytečně, protože lze nemoci díky pokrokům medicíny ve většině případů předejít. Ačkoliv díky rozvinutému systému prevence v posledních deseti letech došlo v České republice […]
O způsobu života měsíčníků se toho všeobecně mnoho neví. Lidé, kteří s nimi přijdou náhodně do styku, je chybně zaměňují za žraloky. Co vědci nově zjistili o těchto majestátních rybách? Měsíčníci (Mola) ještě donedávna patřili mezi záhadné tvory, během posledních let se však výzkumníkům podařilo poodhalit alespoň některá tajemství vodních živočichů, jež byli občas spatřeni […]
