Nejrůznější skřeky, vrčení, cvrlikání či třeba pípání. Zvířata mají na první pohled jen velmi omezené možnosti, jak se mezi sebou domluvit. To ale neznamená, že si nejsou schopná mezi sebou sdělit spoustu důležitých informaci
1. Velryby si dávají jména i příjmení
O koho jde: Vorvaň obrovský
Dánská univerzita v Aarhusu sledovala zvukové projevy vorvaňů v Karibiku a podařilo se jim při tom nahrát okolo 4000 zvuků jedné skupiny kytovců. Při analýze vědci zjistili, že v jednom rodinném klanu používají jednotlivé velryby cosi jako volací znak určující, kdo právě „mluví“. Vědci jsou navíc přesvědčeni, že existuje i kód, který užívá rodinný klan při setkání s jinou skupinou velryb. Tedy jakási obdoba příjmení.
2. Včelí tanec vysvětluje, kde je něco k snědku
O koho jde: Včela medonosná
Když jedna z včel objeví zdroj potravy, ostatní ji pak neomylně následují. Jak jim vysvětlí, co našla a kde? Používá k tomu hned dva různé druhy tanců. Pokud se zdroj potravy nachází v okruhu zhruba 50 metrů, tančí včela dokola a točí se přitom střídavě doleva i doprava zhruba 30 vteřin. Pokud objevila potravu ve vzdálenějším okolí, opisuje při tanci tvar osmičky. Doba a směr tance po této přímce označuje vzdálenost a polohu potravy.
3. Brazilské opice si vytvořily vlastní poplašný systém
O koho jde: Titi černočelý
Titie, žijící na stromech, ohrožují dravci, kteří se dají rozdělit do dvou hlavních skupin – na suchozemské a ptáky. Aby byly schopní se jejich útokům bránit, vyvinul si tento druh primátů výstražný systém varovných výkřiků. Druh a skladba varovných výkřiků se liší nejen podle toho, jestli jde o suchozemského savce či dravého ptáka, ale také podle toho, jestli se v té chvíli nachází na zemi či na stromě.
4. Zubři hlasují o tom, kam vyrazí stádo na pastvu
O koho jde: Zubr evropský
Zubří pomocí voleb řeší, kam se stádo vydá, zda třeba na pastvu či k vodě. Každý člen stáda se při tom postaví směrem, kterým by se právě on chtěl vydat. Po chvíli pak do jednoho z těchto směrů vyrazí první zubr, nejčastěji dominantní samice. Pokud většina uzná, že je to dobrý nápad přidají se i ostatní. Pokud ne, stádo se na chvíli roztříští do skupin. Nakonec ale ostatní následují tu největší z nich.
5. Hlodavci si štěkají o tom, kdo jde i jak je oblečený
O koho jde: Psoun prériový
Ve štěkotu psounů se přenáší pozoruhodné množství informací, dokonce používají zvuky, které svou funkcí vzdáleně připomínají lidská slovesa a podstatná jména. Používají je pak hlavně jako varování před predátory. Psouni dokážou pomocí speciálních výrazů říct ostatním, jde-li o kojota, hada či třeba káně nebo člověka. Komentují dokonce i jeho výšku či spíše velikost. Psouni z různých regionů mají navíc vlastní přízvuk či dialekt.
Jako všechny organismy, i bakterie se vyvíjejí. Antibiotika, která byla ještě v minulé dekádě zárukou úspěšné léčby, pozbývají postupně na účinnosti. Zdravotníci varují, že je například čím dál obtížnější léčit pohlavně přenosnou nemoc – kapavku. Moderní medicína dokázala rychle reagovat na velké množství bakteriálních onemocnění, dala vzniknout řadě antibiotik. Jenomže reakce bakterií na sebe nenechala […]
Strom, plný libozvučně zpívajících ptáků není nic neobvyklého a potěší srdce každého romantika. Ale koruna dřeviny, obsypaná kozami už je trochu jiná káva. I když taková představa může připomínat divokou halucinaci, pro Berbery na jihu Maroka je to naprosto běžná podívaná. Vyprahlá krajina jihu Maroka není právě nejpříjemnějším místem pro život. Je zde suché pouštní […]
Ve 14. století zasáhla morová rána v Evropě a Asii na 200 miliónů lidí. Až doposud se vědci domnívali, že Yersinia pestis, bakterie způsobující Černou smrt, nikdy nepřekročila saharskou poušť. Tato domněnka je však nyní ve vědecké komunitě čím dál častěji zpochybňována. Vědci zkoumající přímé archeologické, historické a genetické důkazy odhalili možnost, že mor doputoval […]
Špatná ústní hygiena a nezdravé stravování – dva hlavní viníci vzniku zubního kazu, velmi starého infekčního onemocnění. Ve středověku patřilo trhání zubů spíše k trestům než lékařským úkonům – dotyčnému byl mnohdy vytržen i kus čelisti. Přestože přístup i vybavení dnešních zubařů jsou zcela jiné, leckomu pomyšlení na zubařské křeslo připomene právě středověké mučení. Potíže […]
Vše začíná mollovou tóninou, vyluzovanou smyčci houslí. Melodie se změní v ptačí zpěv a pokračuje opět strunnými nástroji. Lidskému uchu může připadat jako jedna z těch, které pomáhají ke snadnějšímu usínání. Ale lidé nejsou těmi správnými posluchači těchto skladeb. Jsou určeny pro psy! Melodie je zpracována tak, aby byla slyšitelná pro zvířata. Těm pomáhá snížit […]
Nejprve je člověku existence kolonie neznámá, nakonec boří rekordy a nechá se šmírovat satelity. Množstvím půdy pod zemí připomíná 4000násobek masy pyramid v Gíze nad zemí, podzemní chodbičky zase nekonečnou síť podobné londýnskému podzemí. Kde se vzal jeden z největších eko unikátů naši planety? Je viditelná z vesmíru a podle odborníků patří k největším stavbám na […]
Co když přestanou zabírat léky na kapavku?
Jako všechny organismy, i bakterie se vyvíjejí. Antibiotika, která byla ještě v minulé dekádě zárukou úspěšné léčby, pozbývají postupně…
