Nejrůznější skřeky, vrčení, cvrlikání či třeba pípání. Zvířata mají na první pohled jen velmi omezené možnosti, jak se mezi sebou domluvit. To ale neznamená, že si nejsou schopná mezi sebou sdělit spoustu důležitých informaci
1. Velryby si dávají jména i příjmení
O koho jde: Vorvaň obrovský
Dánská univerzita v Aarhusu sledovala zvukové projevy vorvaňů v Karibiku a podařilo se jim při tom nahrát okolo 4000 zvuků jedné skupiny kytovců. Při analýze vědci zjistili, že v jednom rodinném klanu používají jednotlivé velryby cosi jako volací znak určující, kdo právě „mluví“. Vědci jsou navíc přesvědčeni, že existuje i kód, který užívá rodinný klan při setkání s jinou skupinou velryb. Tedy jakási obdoba příjmení.
2. Včelí tanec vysvětluje, kde je něco k snědku
O koho jde: Včela medonosná
Když jedna z včel objeví zdroj potravy, ostatní ji pak neomylně následují. Jak jim vysvětlí, co našla a kde? Používá k tomu hned dva různé druhy tanců. Pokud se zdroj potravy nachází v okruhu zhruba 50 metrů, tančí včela dokola a točí se přitom střídavě doleva i doprava zhruba 30 vteřin. Pokud objevila potravu ve vzdálenějším okolí, opisuje při tanci tvar osmičky. Doba a směr tance po této přímce označuje vzdálenost a polohu potravy.
3. Brazilské opice si vytvořily vlastní poplašný systém
O koho jde: Titi černočelý
Titie, žijící na stromech, ohrožují dravci, kteří se dají rozdělit do dvou hlavních skupin – na suchozemské a ptáky. Aby byly schopní se jejich útokům bránit, vyvinul si tento druh primátů výstražný systém varovných výkřiků. Druh a skladba varovných výkřiků se liší nejen podle toho, jestli jde o suchozemského savce či dravého ptáka, ale také podle toho, jestli se v té chvíli nachází na zemi či na stromě.
4. Zubři hlasují o tom, kam vyrazí stádo na pastvu
O koho jde: Zubr evropský
Zubří pomocí voleb řeší, kam se stádo vydá, zda třeba na pastvu či k vodě. Každý člen stáda se při tom postaví směrem, kterým by se právě on chtěl vydat. Po chvíli pak do jednoho z těchto směrů vyrazí první zubr, nejčastěji dominantní samice. Pokud většina uzná, že je to dobrý nápad přidají se i ostatní. Pokud ne, stádo se na chvíli roztříští do skupin. Nakonec ale ostatní následují tu největší z nich.
5. Hlodavci si štěkají o tom, kdo jde i jak je oblečený
O koho jde: Psoun prériový
Ve štěkotu psounů se přenáší pozoruhodné množství informací, dokonce používají zvuky, které svou funkcí vzdáleně připomínají lidská slovesa a podstatná jména. Používají je pak hlavně jako varování před predátory. Psouni dokážou pomocí speciálních výrazů říct ostatním, jde-li o kojota, hada či třeba káně nebo člověka. Komentují dokonce i jeho výšku či spíše velikost. Psouni z různých regionů mají navíc vlastní přízvuk či dialekt.
Mírný pád, lehký náraz nebo pouhé kýchnutí. Situace, které mohou skončit zlomeninou, a překvapivě tak odhalit nemoc, která se nenápadně vyvíjí celá léta. Kosti člověka trpícího osteoporózou jsou křehké, snadněji se lámou, a právě fraktura bývá často prvním příznakem tohoto onemocnění. Vyskytuje se u každé třetí ženy a jednoho z pěti mužů nad padesát let. […]
Pojem bakterie je vnímán obecně spíše negativně, avšak skupina vědců z přírodovědeckého muzea v Denveru v USA prokázala, že bakterie mohou být zdraví dokonce prospěšné. Výzkum, zveřejněný v odborném časopise Scientific Reports, spočíval v odebrání vzorků bakterií z úst 366 dospělých a dětských návštěvníků muzejní expozice o lidské chuti a v jejich následném porovnání s […]
Když vznikly, byly velké pouhých pár milimetrů, teď měří až 10 metrů. Kameny zvané trovanty na jihu Rumunska totiž po každém dešti vyrostou, a dokáží se dokonce i rozmnožovat! Jak? Nad touto otázkou si vědci lámou hlavu již pěkných pár let. V současnosti můžeme tyto unikátní nerosty najít ve vesnici Oteşani na jihu země nebo […]
Jaro, léto, podzim, zima. Kolik má rok období, spočítá každé malé dítě. Když se ale zamyslíme trochu více, zas tak jednoduchá otázka to není… Byla to obrovská rána, se skutečně nevídanými následky! Když se naše mladá planeta před 4,5 miliardami let čelně srazí s tělesem nazývaným Theia, vznikne díky tomu Měsíc a dle některých teorií […]
Do vesmíru se podívalo už několik stovek mužů a žen. Do dějin se ale jako první zapsal ruský astronaut Jurij Gagarin! Život zřejmě nejznámějšího kosmonauta na světě začal ve vesnici Klušino ve Smolenské oblasti. Pocházel z venkovské rodiny, jeho otec pracoval jako tesař a truhlář, zatímco matka byla dojičkou. Velmi ho ovlivnila válka, když v roce 1941 […]
Dinosauří populace dostala asi před 66 miliony lety ránu, ze které se již nikdy nevzpamatovala. Za hlavní důvod vyhynutí prehistorických ještěrů je většinou pokládán dopad asteroidu. Je však tou pravou, případně jedinou příčinou? V průběhu let se vyrojilo mnoho dalších teorií, z nichž některé se mohou zdát reálné, jiné zase jako z říše snů. Na vině mohou být […]
