Nejrůznější skřeky, vrčení, cvrlikání či třeba pípání. Zvířata mají na první pohled jen velmi omezené možnosti, jak se mezi sebou domluvit. To ale neznamená, že si nejsou schopná mezi sebou sdělit spoustu důležitých informaci
1. Velryby si dávají jména i příjmení
O koho jde: Vorvaň obrovský
Dánská univerzita v Aarhusu sledovala zvukové projevy vorvaňů v Karibiku a podařilo se jim při tom nahrát okolo 4000 zvuků jedné skupiny kytovců. Při analýze vědci zjistili, že v jednom rodinném klanu používají jednotlivé velryby cosi jako volací znak určující, kdo právě „mluví“. Vědci jsou navíc přesvědčeni, že existuje i kód, který užívá rodinný klan při setkání s jinou skupinou velryb. Tedy jakási obdoba příjmení.
2. Včelí tanec vysvětluje, kde je něco k snědku
O koho jde: Včela medonosná
Když jedna z včel objeví zdroj potravy, ostatní ji pak neomylně následují. Jak jim vysvětlí, co našla a kde? Používá k tomu hned dva různé druhy tanců. Pokud se zdroj potravy nachází v okruhu zhruba 50 metrů, tančí včela dokola a točí se přitom střídavě doleva i doprava zhruba 30 vteřin. Pokud objevila potravu ve vzdálenějším okolí, opisuje při tanci tvar osmičky. Doba a směr tance po této přímce označuje vzdálenost a polohu potravy.
3. Brazilské opice si vytvořily vlastní poplašný systém
O koho jde: Titi černočelý
Titie, žijící na stromech, ohrožují dravci, kteří se dají rozdělit do dvou hlavních skupin – na suchozemské a ptáky. Aby byly schopní se jejich útokům bránit, vyvinul si tento druh primátů výstražný systém varovných výkřiků. Druh a skladba varovných výkřiků se liší nejen podle toho, jestli jde o suchozemského savce či dravého ptáka, ale také podle toho, jestli se v té chvíli nachází na zemi či na stromě.
4. Zubři hlasují o tom, kam vyrazí stádo na pastvu
O koho jde: Zubr evropský
Zubří pomocí voleb řeší, kam se stádo vydá, zda třeba na pastvu či k vodě. Každý člen stáda se při tom postaví směrem, kterým by se právě on chtěl vydat. Po chvíli pak do jednoho z těchto směrů vyrazí první zubr, nejčastěji dominantní samice. Pokud většina uzná, že je to dobrý nápad přidají se i ostatní. Pokud ne, stádo se na chvíli roztříští do skupin. Nakonec ale ostatní následují tu největší z nich.
5. Hlodavci si štěkají o tom, kdo jde i jak je oblečený
O koho jde: Psoun prériový
Ve štěkotu psounů se přenáší pozoruhodné množství informací, dokonce používají zvuky, které svou funkcí vzdáleně připomínají lidská slovesa a podstatná jména. Používají je pak hlavně jako varování před predátory. Psouni dokážou pomocí speciálních výrazů říct ostatním, jde-li o kojota, hada či třeba káně nebo člověka. Komentují dokonce i jeho výšku či spíše velikost. Psouni z různých regionů mají navíc vlastní přízvuk či dialekt.
Neandertálci byli dlouho považováni za méně vyspělou formu hominidů. Nedávné výzkumy však ukazují, že byli schopnější, než se dříve myslelo. Vymřeli před 40 000 lety. Jsme schopni jim opět umožnit existenci? Neandertálci obývali část Evropy a Asie v době ledové. Byli robustní, inteligentní a soucitní ve vztahu ke slabším, na druhou stranu neváhali lovit obří […]
Českým vědcům z Ústavu biologie obratlovců AV ČR se ve spolupráci s odborníky z Francie a Japonska podařilo vystopovat původního předka čeledi myšovitých. Ta je přitom nejrozmanitější skupinou mezi savci, když zahrnuje více než 800 druhů. K tomu využili rozsáhlá genetická data ze 161 druhů a takzvané molekulární hodiny. Rychlost jejich tikotu byla nastavena na […]
Kolem objektu s havajským jménem 1I/ʻOumuamua se vyrojilo tolik hypotéz, až z toho oči přecházejí. Zvláště ty, které naznačují jeho možný původ u nějaké mimozemské civilizace, se šíří internetem tak rychle, že i světlo je proti nim pomalý loudal. Skutečnost však zřejmě bude mnohem prozaičtější… ʻOumuamua je prvním lidmi pozorovaným objektem, který pravděpodobně pochází z […]
Evoluce člověka připomíná stydlivou lesní vílu. Občas se letmo ukáže, lidé mají určitou představu, jak vypadá, ale detailní pohled na sebe stále skrývá. Jen tu a tam něco málo odkryje a občas připraví i nějaké to překvapení. Tak jako loni. Badatelé našli v Maroku kosti moderního člověka. To by nebylo zas až tolik zvláštní, kdyby […]
Jako první se na začátku ledna objevují Kvadrantidy, po nich následují Lyridy, Perseidy, Orionidy, Leonidy a Geminidy. To je jen chabý výčet meteorických rojů, které lze v průběhu roku pozorovat nad našimi hlavami. Protože meteorické roje bývají aktivní pravidelně, je možné sestavit jejich kalendář. Rok co rok tak činí International Meteor Organization (IMO). Organizace poskytuje […]
Kočky a psi představují dva nejoblíbenější domácí mazlíčky u nás i ve světě. Jejich majitelé však reprezentují dva nesmiřitelné tábory. Milovníci koček argumentují jejich nezávislostí a nenáročností, obdivovatelé psů pak jejich přátelskou povahou a tím, že jim ubrání majetek. Věcné spory se vedou i o to, zda jsou inteligentnější kočky, nebo psi. Závěry vědecké studie […]
Jak by vypadala naše planeta bez vody?
Ne nadarmo se Zemi přezdívá modrá planeta – 71 % jejího povrchu totiž pokrývá voda. Ta je nezbytná pro existenci života i další jevy. Jak…
