Vědci si myslí, že už odhalili tajemství, kde leží hora Sinaj, na kterou měl podle Bible Mojžíš dovést svůj lid a přijmout Desatero přikázání od Boha.
Organizace biblických archeologů, Výzkumná nadace Doubting Thomas, za horu Sinaj považuje vrchol Jabal Maqla ležící v pohoří Jabal Al-Lawz v severozápadní části Saúdské Arábie.
Někteří vědci biblický exodus označují za mýtus, protože na hoře Sinaj na egyptském Sinajském poloostrově nenacházejí důkazy potvrzující události popsané v Bibli.
„Jděte do Arábie a najdete neuvěřitelně přesvědčivé důkazy, které odpovídají biblické zprávě,“ říká ale prezident nadace Ryan Mauro.“ Bible mluví o tom, že Bůh sestoupil na horu Sinaj v podobě ohně. Jabal Maqla má zčernalé vrcholky.
Nejpravděpodobnějším místem, kde Bůh rozdělil vody, aby se Židům podařilo uprchnout, zatímco Egypťany spláchlo moře, je nedaleká pláž u řeky Nuweiba s množstvím podzemních průchodů v korálech. Objevil je švédský vědec Lennart Moller.
Na cestě k hoře leží velký rozeklaný balvan vykazující známky vodní eroze. Může jít o skálu, do které Mojžíš na příkaz Boha udeřil a začala z ní tryskat voda.
Nalezena Sodoma i tábor kočovníků
Steven Collins, ředitel Archeologické školy Veritas International University v kalifornské Santa Anně, dospěje v roce 2013 na základě geografické analýzy k názoru, že město Tall el-Hammam na severovýchodě Mrtvého moře je skutečnou Sodomou.
Pravdivost exodu potvrzují roku 2018 archeologové z Arielské univerzity, Vykopou v Izraeli tábor, ve kterém se před 3000 lety schovávali kočovníci. Zříceniny Khirbet el-Mastarah u řeky Jordán jsou prý důkazem přesunu Izraelitů.
Útočiště krále Davida i původ Filištínů
Mezi izraelským národním parkem Lachiš a městem Kirjat Gat odhalil tým archeologů v roce 2019 biblické sídlo Sicelech. „Na 90 % jde o útočiště krále Davida,“ říká přesvědčivě Yosef Garfinkel, archeolog z Hebrejské univerzity.
Odkud pocházeli Filištíni, odvěcí nepřátelé Židů? Odpověď na tuto otázku přinesli vědci v roce 2019 na základě analýzy DNA koster z hrobů z izraelského přístavu Aškelonu. Přišli sem zřejmě na počátku doby bronzové z Kréty.