„Musíme se rozdělit. Počkáme, až se uklidní situace. Potom se znovu sejdeme a vrátíme se pro kořist,“ vysvětluje ostřílený mořský vlk svým kumpánům poté, co na Kokosovém ostrově zakopali lup. K tomu už ale nedojde. Dohoní je španělská válečná loď.
Politická situace v roce 1820 nasvědčuje tomu, že si Španělé budou muset v Peru, jehož území ovládali od 16. století, balit kufry. Metropole Lima se ocitla na pokraji povstání proti jejich nadvládě.
K městu postupuje revolucionář José de San Martin (1778–1850). Zejména španělská katolická církev tu za téměř tři staletí svého působení shromáždila ohromné bohatství odhadované tehdy na 12-60 milionů dolarů.
Preláti mají zaječí úmysly, ale tohle v Limě přece nemohou nechat. Peruánský místokrál José de la Serna (1770‒1832) udělá tváří v tvář vzpouře rozhodnutí: „Zlato musíme přepravit do naší mexické kolonie, tam je bezpečno.“
Souzeni za pirátství
De la Serna si proto najme zkušeného kapitána Williama Thompsona, velitele lodi Mary Dear. Skotský mořeplavec slíbí, že poklad doveze do bezpečí.
Jenže kdo by nepodlehl vábení obrovské hromady zlata, která se mu objevila na palubě? „Tohle bude moje,“ zaleskne se Thompsonovi v očích chtíč.
Jakmile loď opustí přístav Callao nedaleko Limy s posádkou chladnokrevně podříznou hrdla šesti místokrálovým mužům, strážcům a kněžím, kteří mají náklad doprovázet a hodí je přes palubu.
Pokladu se pak Thompsonovi muži zmocní a ukryjí ho na Kokosovém ostrově v Tichém oceánu nedaleko pobřeží Kostariky. Jenže španělské úřady je nakonec chytnou a poženou před soud za pirátství.
Útěk do pralesa
„Prozradím, kde je poklad. Darujte mi život,“ navrhne Thompson, když se dostane do úzkých. Pochopí, že ho čeká oprátka. Soudci souhlasí.
Na šibenici pošlou celou posádku, ale Thompsona a jeho prvního důstojníka Jamese Alexandera Forbese ušetří. Kapitán a jeho první muž Španěly opravdu dovedou na Kokosový ostrov. Tam si ale vyčíhají nestřežený okamžik a prchnou do pralesa.
Živého Thompsona už nikdo nikdy neuvidí, traduje se ale, že se mu povedlo vrátit se s velrybářskou lodí na Newfoundland.
Vládní zákaz hledání
Limský poklad, který by v přepočtu na dnešní peníze měl hodnotu 208 miliónů dolarů, tedy 4,49 miliardy korun, nedá spát spoustě dobrodruhů. Celkem ho hledá asi 300 expedic! První z nich pořádá už v roce 1844 Thompsonův přítel John Keating.
Právě on prý získá inventář pokladu a mapu a prý část zlata i vyzvedne. V letech 1889-1908 po něm pátrá Němec August Gissler, dále americký gangster Bugsy Siegel.
Na ostrov si v roce 1910 dokonce odskočí s přáteli i budoucí americký prezident Franklin Delano Roosevelt (1882–1945). Ani on ale nemá štěstí.
Proto se objevuje teorie, že kapitán Španěly vodil za nos a poklad je ve skutečnosti někde na neznámém ostrově u pobřeží Střední Ameriky. Kostarická vláda navíc už hledání na Kokosovém ostrově nedovoluje.
Obsah pokladu podle Johna Keatinga
Truhla s oltářními ozdobami ze zlatého sukna s baldachýny, monstrancemi, kalichy, vše pokryté až 1 244 kusy drahokamů.
Truhla se 2 zlatými relikviemi s 624 topazy, karnely, smaragdy a 12 diamanty.
Truhla se 3 relikviemi z litého kovu s 860 rubíny, 19 diamanty a dalšími drahokamy.
Truhla se 4 000 španělskými dublony, 124 meči, 5 000 zlatými mexickými korunami, 64 dýkami, 120 ramenními pásy a 28 kulatými štíty.
Truhla s 8 rakvemi z cedrového dřeva a stříbra s 3 840 broušenými kameny, prsteny a 4 265 neopracovanými kameny.
Sedm truhel s 22 zlatými a stříbrnými svícny a 164 rubíny.
Jedna masivní zlatá socha Panny Marie s Ježíškem na podstavci zdobeném 1 684 drahokamy včetně smaragdů, topazů a sedmi diamantových křížů.