Zpocený francouzský král Ludvík X. běhá po trávě. Už toho má dost. Celé dopoledne hrál jakousi hru, která se vzdáleně podobá našemu tenisu. Je tak uřícený, že si sotva všimne toho, jak se ochlazuje vzduch.

Vůbec ho nenapadne, že si zahrává se zdravím.

Za předchůdkyní tenisu historikové považují hru zvanou jeu de paume (hra dlaní). Zprávy o ní pochází už z roku 1316. Francouzský král Ludvík X. (1289–1316) se jí věnuje s takovým zanícením, že se pěkně zpotí.

Protože se tehdy krátce ochladí, dostane zápal plic a brzy poté umírá.

Žena trumfne muže

V roce 1427 se v Paříži objevují zmínky o ženě jménem Margot, který prý porazila v jeu de paume téměř každého muže. Hra ovšem není jenom specialitou francouzského královského dvora. Hraje se i na jiných evropských dvorech.

Objevuje se například v Anglii, kde ji dokonce různá nařízení zakazují a naopak dávají přednost třeba lukostřelbě.

Kurt najdeme i v Rusku

V 16. století získává tento sport oblibu například také v Itálii, Španělsku, Belgii či rakouské monarchii, včetně českých zemí. Jeho popularita se šíří i dál na východ a v 19. století, přesně roku 1866 se dozvídáme, že minimálně jeden dvorec se vyskytuje také v ruském Petrohradě.

První soutěžící povzbuzuje 2 000 fanoušků

Od všeobecné obliby hry je už jenom krůček k soutěžím. První ročník nejstaršího a nejslavnějšího tenisového turnaje probíhá v červenci 1877, pouhé tři roky poté, kdy si tenisovou hru nechal patentovat Angličan Walter Clopton Wingfield (1833–1912). Turnaje se účastní 22 hráčů, které přijde celkem povzbudit na 2 000 fanoušků.