V pátek 31. prosince 1926 probíhá ve vinohradské vile u Čapků oslava. Úderem půlnoci přicházejí tři králové s posměšnou básničkou.

Jejím autorem je sám hostitel, spisovatel Karel Čapek (1890–1938).

Legrace ale bohužel moc povedeně nevyzní a má nepříjemnou dohru I když akce připadla na pátek a TGM bývá pravidelným účastníkem pátečnických intelektuálních setkání v tehdejší pražské Úzké ulici číslo 1853 (dnešní ulice Bratří Čapků), ve chvíli, kdy se rozhoduje o silvestrovské účasti, váhá.

„Třeba tam budou mít pijatiku, to mne netáhne a překážel bych jim,“ poznamenal prezident, když probíral se svým tajemníkem pozvánku, která mu dorazila. Nakonec ale přišel.

Lituje toho možná už ve chvíli, kdy se s ním Čapkovi hosté krátce po půlnoci loučí a přejí mu šťastný nový rok.

Probíhá kampaň před nadcházejícími květnovými prezidentskými volbami, a Masaryk jako kandidát, který má obhájit svoji funkci, rozhodně nepotřebuje, aby se do něj kdokoli navážel. Má zlou předtuchu, že se tak kvůli silvestrovskému žertu stane.

Žaloba na štváče 

Všechno se dostane do tisku, informace zřejmě vynese prezidentův syn Jan Masaryk (1886–1948), známý bohém, který se večírku také účastnil. I když svůj podíl na vypuknutí tzv.

silvestrovské aféry později popíral, historky se rychle chytili novináři, kteří jejím aktérům účast jaksepatří spočítají. „President republiky trávil silvestrovský večer u spisovatele dra K. Čapka na Vinohradech.

K večeru byl pozván herec Vinohradského divadla Smolík, jenž se dostavil v úboru apače. Před domem spisovatele Čapka byl však zatčen tajnou stráží a teprve po osobní intervenci presidentově propuštěn,“ píše 5. ledna 1927 list Národní politika.

Tato zpráva zní ještě docela nevinně…  Spisovateli Karlu Čapkovi dochází trpělivost a na konci ledna 1927 podává trestní oznámení na dvě periodika, která o silvestrovské akci šíří největší lži:

katolický časopis Čech a večerník Národ (periodikum Národních listů, které tlumočí názory národních demokratů). Kdo si nakonec zachová státnický nadhled, je parodovaný Antonín Švehla, který Masaryka podpoří.

TGM v květnových volbách proti komunistickému kandidátovi Václavu Šturcovi (1858–1939) vyhrává – navzdory nafouknuté novinářské bublině.

Ženám vstup zakázán

Pravidelná setkání pátečníků začínají v roce 1925. Tehdy si bratři Karel a Josef (1887–1945) Čapkové kupují vilu na pražských Vinohradech.

Prezident Masaryk se k nim přidává v březnu 1926. Název „pátečníci“ se objevuje v roce 1927. Společnost si zpravidla objednává občerstvení v Lippertově lahůdkářství. Většinou se servíruje studená kuchyně: sýry, rostbíf, očka nebo sardinky.

Z nápojů káva a čaj nebo slivovice dovezená z Moravy. Protože sem ženy mají vstup zakázán, obvykle jídlo podává Čapkův řidič.