Svět kolem nás je doslova zahlcen plasty – povalují se nejen na skládkách, ale lze je najít i v mořích a oceánech.

Málokdo si uvědomuje, že například takové plastové tašky, které běžně používáme při nakupování, se rozkládají až tisíce let, a i tak se nikdy nerozloží úplně.

Důsledkem slunečního záření se z nich stávají mikroplasty, jež absorbují toxiny, čímž zas a znovu trpí životní prostředí… Existuje nějaký způsob jak s plasty „zatočit“?

Výhledově jsou plastové předměty znepokojivým problémem, na který se mnoho odborníku snaží najít co nejefektivnější řešení. Jejich vynalézavosti nejsou kladeny žádné meze.

Poměrně nedávno se o slovo přihlásili japonští inženýři, kteří přišli s nápadem na chytrou recyklaci plastových tašek.

Obrácený proces

Vynálezce Akinori Ito představil domácí spotřebič, jehož úkolem je přeměnit plasty zpátky na ropu. Nápad na sestrojení zařízení mu vnukla skutečnost, že plastové produkty pocházejí z ropy, tudíž nejlepší by bylo je na ni opět přeměnit.

Krom ochrany přírody by se také mohlo jednat o alternativní pohonný produkt – tímto způsobem získaná ropa může pohánět automobily, motocykly i lodě. Podle vědců je možné z jednoho kilogramu plastu vytvořit odhadem jeden litr ropy.

Aby byl proces přeměny umožněn, je potřeba přibližně 1 kWh elektrické energie. Co se týče nákladů na zpracování, ty by se pohybovali zhruba kolem čtyř korun. Může tato metoda fungovat?

Pokud ano, pak by znamenala revoluční řešení, jak se efektivně zbavit plastového odpadu.

Fyzikálně-chemický děj jménem pyrolýza

Plastový odpad prochází procesem tzv.

pyrolýzy, tedy transformací složité sloučeniny na jednodušší za působení vysokých teplot, a konečným produktem je kapalné palivo, které lze, tak jak je, použít pro různé aplikace, jako je třeba výroba tepla. Po zušlechtění se z něj dá vyrobit i benzin. Stroj dokáže zpracovat různé druhy plastů jako je polyethylen (PE), polystyren (PS) a polypropylen (PP), ale neumí zpracovat polyethylentereftalátové (PET) lahve.

Nejen že je díky tomuto procesu možné jeden produkt využít hned dvakrát, ale také se tím dosáhne omezení potřeby těžit ropu ze země.

Konec jednou provždy?

„Přeměnou plastu na ropu eliminujeme znečištění CO2 a zvyšujeme povědomí o palivovém potenciálu plastů. Při spalování plastu – což je běžný způsob obnovy možných zdrojů energie – vzniká velké množství toxinů a CO2,“ vysvětlil Ito.

Jakmile jsou plasty vloženy do přístroje, začne proces vysoce účinné pyrolýzy.

Teplota uvnitř tlakové bezkyslíkové pece dosáhne až 427 °C. Při této teplotě se plasty začnou tavit a mění se na kapalinu. Poté se kapalina začne vařit a přechází do plynného skupenství. Produkovaný plyn následně prochází nádrží s vodou, kde se ochlazuje. Po ochlazení par vzniká kondenzací surová ropa – směs benzinu, nafty, petroleje a těžkého oleje. 

Eliminace odpadu

Za podmínek, že jsou použity typy plastů doporučené výrobcem (např. polyethylen, polystyren a polypropylen), stroj neprodukuje žádné toxické látky. Vznikne pouze malé množství inertního zuhelnatělého zbytku, jenž lze zlikvidovat spolu s běžným odpadem.

Zda se tato metoda uchytí v širším využití, se ukáže až v horizontu několika let.