Více než půl tisíciletí (od 12. až do počátku 17. století) v Evropě vzkvétala alchymie. Lidi k ní žene touha získat obrovské bohatství a nesmrtelnost, čehož mohou údajně dosáhnout jedině vyrobením „kamene mudrců“ a „elixíru mládí“.
Zasvěcenci do tajů alchymie chtějí také přeměnit obyčejné kovy ve zlato. Zkoušejí to různě a tajemství výroby si žárlivě střeží.
Někteří lidé, jako například anglický dramatik Ben Johnson (1572–1637), si dokonce myslí, že k proměně takového olova ve zlato stačí jenom čas.
Výroba se nedaří
Johnson o tom dokonce napíše drama s názvem Alchemista – o olovu a jiných kovech, které se stanou zlatem, když mají dost času. I když alchymisté zkoušejí v baňkách smíchat různé směsi, vyrobit zlato z olova se jim prostě nepodaří.
Konečně pochopí situaci
Pochopit, že tudy cesta k výrobě zlata nevede, jim ale trvá neuvěřitelně dlouho. Až na přelomu 18. a 19. století s rozvojem chemie všem učencům dochází, že jim nezbude nic jiného, než zlato rýžovat nebo ho těžit.
