Vodík je v poslední době považován za jedno z nejzajímavějších moderních paliv současnosti. Jezdí na něj auta a jezdí na něj také vlaky, a právě pro železniční dopravu představuje skutečně významnou „zelenou“ revoluci.

Není to tak dlouho, co v Německu začaly zkušebně vozit cestující vlaky poháněné vodíkem. Jedná se o soupravy Alstom Coradia iLint a na jednu nádrž jsou schopny ujet až 1 tisíc kilometrů. Vůbec poprvé byly tyto stroje nasazeny na pravidelné linky v Dolním Sasku, na 100kilometrovém úseku, a díky svým nulovým emisím se s nimi logicky počítá jako s náhradou naftových lokomotiv.

Je velice dobře známo, že má Německo jednu z nejrozvinutějších dopravních infrastruktur v Evropě, přesto je stále možné najít traťové úseky, které nejsou elektrifikované, na většině z nich zajišťují provoz právě vlaky poháněné naftou, jež ale v žádném případě nesplňují požadavky na ekologickou stránku a snížení emisí.

„Na dopravu připadá v Hesensku třetina všech emisí skleníkových plynů. I proto jsme se rozhodli pro tento projekt, který nahradí dieselové vlaky,“ řekl hesenský ministr dopravy Tarek Al-Wazir.

Pomocnou ruku podala francouzská společnost

Francouzská společnost Alstom ukázala, že to skutečně jde i jinak, jednomu z německých regionálních dopravců poskytla dvě soupravy Coradia iLint, jež byly zkonstruovány v německém Salzgitteru, ale jde pouze o část objednávky, celkem se do roku 2021 počítá se šestnácti stroji.

Nové typy souprav vycházejí ze staršího modelu Coradia Lint 54 s tím rozdílem, že mají především vodíkové palivové články. Vlak vodík nespaluje, ale využívá vodíkové palivové články k výrobě elektrické energie.

Navíc si vlaky poradí také se zmíněnou energií, která se nespotřebuje k pohybu, ta se ukládá do lithium-iontového akumulátoru. Tato poměrně malá baterie slouží k udržování kontinuity napájení a umí zároveň uchovávat ušetřenou energii z regeneračního brzdění.

Jasná výhoda vodíkových palivových článků je na rozdíl od vlaků poháněných pouze bateriemi vysoká rychlost doplňování paliva, ta je přibližně stejně dlouhá jako u vlaků, které jsou poháněny fosilními palivy.

Dobíjení baterií trvá minimálně jednou tak dlouho. Vlak zvládne pojmout až 300 cestujících, z toho je 150 míst k sezení, maximální rychlost je až 140 km/h. Oproti naftovým jednotkám vyniká také výrazně tišším chodem.

Jak to vypadá dnes?

Na konci roku 2019 to byl přesně rok, co začaly nové soupravy u našich západních sousedů jezdit. Jak to tedy vypadá po roce provozu mezi dolnosaskými městy Cuxhaven a Bremerhaven s vlaky s vodíkovým pohonem?

Provoz se podle výrobce Alstom vyplatí, spokojení jsou cestující, ale také přepravce. V budoucnu by měly Německo „brázdit“ i další vodíkové vlaky, takže se počítá s rozšířením provozu. „Zatím najel 100 tisíc kilometrů a s výkonem jsme naprosto spokojení,“ nechal se slyšet obchodní ředitel firmy Alstom pro Německo a Rakousko Jörg Nikutta.

Podle vyjádření dopravce bude do konce roku 2021 nakonec jezdit na stokilometrové trase celkem 14 vodíkových vlaků, které postupně nahradí flotilu dieselových lokomotiv, původně se však uvažovalo až o 16 strojích.