„Taller,“ zkracují Evropané už v 16. století název měny Joachimstaler, která má své kořeny v Čechách. V Anglii si ho přizpůsobí na dolar. Když potom v 18. století nově vzniklé Spojené státy americké hledají jméno pro svoji měnu, inspiraci najdou právě tady.

Roku 1520 začne rod Šliků na českém území v okolí Jáchymova těžit stříbro a razí z něj mince. Podle německého názvu Joachimstal (Jáchymovské údolí) se pro ně vžije název tolar (z taler). Mince se šíří Evropou a odvozují se od ní i jména dalších měn.

Stane se inspirací i pro název nové americké měny, které se začne říkat dolar (v severoněmeckém nářečí se „t“ vyslovuje jako „d“).

Žold pro vojáky

Papírové bankovky se na americké půdě poprvé objevují před vznikem USA. Když dnešní stát Massachusets táhne roku 1690 do boje proti francouzskému Quebeku, musí zaplatit vojákům žold. Proto zdejší vláda nechá vytisknout papírové peníze.

Některé budoucí státy USA také mají ve zvyku vydávat papírové peníze na splácení svých veřejných financí.

Přistěhovalci obchodují bartrem

Když ke břehům Ameriky připlouvají první lodě s přistěhovalci, nemají prakticky žádné finanční prostředky. Obchoduje se většinou bartrem, později se hodně rozšíří španělské dolary, které obyvatelé získávají obchodováním například se Západní Indií.

Soustavu americké dolarové měny vytváří až první americký ministr financí Alexander Hamilton (1755–1804).

Složení mincí má přísnou kontrolu

Píše se 2. dubna 1792, když začíná platit zákon určující přesné složení dolarových mincí, které se budou razit. Schválil ho americký Senát a Sněmovna reprezentantů.

Paragraf číslo 13 tohoto zákona mluví o tom, že dolarová mince obsahuje „1485 dílů čistého stříbra a 179 dílů slitiny“. Stříbrný dolar vychází z mincovny poprvé v roce 1794. Mince váží 27 g a nachází se v ní 90 % stříbra.