Bystrý, chytrý, pohotový, vtipný, zkrátka ten, který nikdy nikoho nenechá na pochybách, že mu to pálí. Vždy a v každé situaci rady si ví rady. Ale proč jsou nejmazanější zrovna Filipové a ne třeba Martinové, Petrové nebo Karlové?
Když o někom řekneme, že má Filipa, je to pro něj pocta. Prvním takovým chytrákem je Filip, diakon církve. Když se v Jeruzalémě stane jedním ze sedmi diakonů, ačkoli se to na první pohled nezdá, jde o pěkně nebezpečné dobrodružství.
Diakon je totiž služebník, který má pečovat o chudé a nemocné, křtít lidi a kázat jim. Přitom se ale může setkat s různými problémy. Jeho víra a názory se těm, které potká, vůbec nemusí líbit.
Odvaha mu nechybí
První Filip se ale nebojí ničeho, a i když ho někdo vyhodí, pořád stojí za svými názory. Nerozhází ho žádné pronásledování. I když to není jednoduché, vydává se do Samaří (město v Izraeli) šířit myšlenky nové církve.
A při svém dalším putování je v pravý čas na pravém místě. Na cestě z Jeruzaléma do Gazy potkává správce pokladu etiopské královny, který se vrací z Jeruzaléma domů. Ten si čte svitek proroka Izaiáše, aby mu cesta lépe ubíhala.
Poradím a pomohu ti
Slovům, která si nahlas předčítá, ale vůbec nerozumí. Vrtí nad nimi hlavou a neví si rady, co znamenají. Když to Filip vidí a slyší, zastaví se a přiběhne k němu. Být ve správný čas na správném místě. „Rozumíš tomu, co čteš?,“ ptá se ho zvědavě.
Královnin dvořan rozpačitě pokrčí rameny. „Jak bych mohl, když mi to nikdo nevysvětlí? Umíš to snad ty?“ Nadšený stoupenec Ježíšovy církve k němu ochotně přisedne. Vykládá všechno tak jasně, že Etiopan neváhá a nechává se pokřtít. Pověst důvtipného Filipa se rychle šíří, kamkoli přijde.
Protest proti králi
Řecký řečník Démosthenés (384 př. n. l. – 322 př. n. l.) není spokojen s politickou situací v Aténách. Protestuje proti míru s Fóky, který uzavřel král Filip II. Makedonský (cca 382 př. n. l. – 336 př. n. l.) roku 346 př. n.
l. Svými nevybíravými řečmi žene Athény k válce proti Filipovi.
Chce zburcovat každého, komu není všechno jedno. Makedonský král ohrožuje svobodu Řeků a přivlastňuje si jejich městské státy! Démosthenés ví přesně, co chce, a protože jeho útočné výroky jsou adresovány Filipovi, mnohem později se jim začne říkat filipiky.
Jak je na tom Filip II. Makedonský s rozumem? Pobral ho víc než dost. Potvrzuje to, že a šikovnou kombinací diplomacie a vojenské moci si získává velký respekt.