Někteří se zapíší nesmazatelně – a ne vždy českému národu prospěšně – do dějin, jiní za krátkou dobu vlády nestihnou takřka nic. Co mají tihle muži společného? Kromě přemyslovské krve i fakt, že jsou pozapomenutí…

1. Smutný konec na záchodě

Kdo: Jaromír

Přemyslovec Jaromír (asi 975–1035) je v letech 1003, 1004 až 1012 a 1033 až 1034 českým knížetem. O moc nad Čechami se přetahují jeho bratři Boleslav III. Ryšavý (kolem 965–1037) a Oldřich (asi 980–1034).

Boleslav nechá Jaromíra vykastrovat a na příkaz druhého bratra je Jaromír oslepen. Nešťastníkův osud ukončí vrah, který ho probodne na záchodě.

2. Byl slavný partner Boženy otráven během hodokvasu? 

Kdo: Oldřich

Roku 1001 naleznou Jaromír a jeho bratr Oldřich azyl u dvora bavorského vévody Jindřicha II. (972/973–1024). O život jim totiž usiluje bratr Boleslav.

Ve složité době, kdy do dění zasahuje i polský kníže a král Boleslav I. Chrabrý (966/967–1025) se vyhnanci natrvalo vracejí do vlasti až na podzim 1004. Vlády se ujímá Jaromír. Oldřich proti němu ale za osm let vyvolá povstání.

Jenže Oldřich na knížecím stolci jedná navzdory říšskoněmeckému císaři Konrádovi II. (asi 990–1039): Odmítne válčit proti Polsku a podporuje Sázavský klášter. Proto je roku 1033 Jindřichem zajat.

O rok později, už na svobodě, Oldřich zemře během hostiny. Byl snad otráven?

3. Za zády bratrů

Kdo: Konrád

Jedním z nejkratších dob panování se může „pochlubit“ syn českého knížete Břetislava I. (asi 1003–1055), Konrád I. Brněnský (asi 1035–1092).

Tento Přemyslovec se stane českým knížetem až těsně před smrtí, mezi 20. lednem a 6. zářím 1092. Většinu života je Konrád v mocenském stínu starších bratrů – českého knížete Spytihněva II. (1031–1061) i českého knížete a česko-polského krále Vratislava I. (1033–1092).

Konrád alespoň vládne dlouhé roky svému panství z Brna označovanému jako brněnský úděl.

4. Plenitel Moravy 

Kdo:  Bedřich

Neschopného českého knížete Bedřicha (1141/1142–1189) nemají Moravané dvakrát v lásce.

Do jeho vlády zasahuje císař Fridrich I. Barbarossa (1122–1190) i moravský markrabě Konrád II. Ota (1136/1141–1191), kterého šlechta roku 1182 dosadí na Bedřichovo místo.

Bedřich se však s Fridrichovou pomocí vrátí s armádou a začne plenit jižní Moravu. U Brna roku 1185 dojde k bitvě mezi Bedřichovým vojskem a Moravany. Konrád se poté Bedřichovi musí podřídit, než se opět stane českým knížetem.

5. …A zase ty úplatky 

Kdo: Jindřich

Přemyslovské „tradici“ podrazů je věrný i pražský biskup Jindřich Břetislav (?–1197), který se po smrti Konráda II. Oty v září 1191 snaží uzmout vládu novému českému knížeti Václavu II. (1137–1192).

Po slíbení úplatku říšskoněmeckému císaři Jindřichu VI. (1165–1197) je Jindřichu Břetislavovi propůjčen titul českého knížete.

Zatímco Václav II. prchne z Čech, Jindřich se stává neoblíbeným knížetem plnícím rozkazy svého říšskoněmeckého chlebodárce.

6. Žezlo je tvé, bratře

Kdo: Vladislav

Ani panování českého knížete Vladislava Jindřicha (asi 1160–1222), který dosedá na stolec po smrti Jindřicha Břetislava v létě 1197, netrvá dlouho.

Vladislav je sice vítán jako právoplatný vládce Čechů, ale jeho starší bratr Přemysl Otakar I. (asi 1155–1230) vtrhne v prosinci stejného roku s vojskem do rodné země.

V předvečer bitvy Jindřich ustoupí a dohodne se s Přemyslem, že mu přenechá vládu nad Čechami. Dlouhé bratrovražedné boje mezi Přemyslovci tím na nějaký čas končí.