Ovoce je častým doplňkem stravy, někteří lidé dokonce nejedí nic jiného. V nedaleké budoucnosti se může klidně stát, že se o výnosy z ovocných sadů budeme dělit s miláčky leckoho z nás – s automobily.
Ceny ropy kolísají a tak řada světových laboratoří experimentuje s novými druhy paliv.
Američtí vědci z univerzity ve Wisconsinu nejsou výjimkou. Ti se podívali na zoubek fruktóze, což je cukr obsažený v ovoci, a zjistili, že palivo z fruktózy může být pro automobily více než vhodné.
Z paliva, které se získá z fruktózy, lze údajně „vyždímat“ o 40 procent více energie než z etanolu.
Fruktóza by však mohla mít i další výhody, je méně těkavá, nedochází tak snadno k jejímu odpařování a pro dosažení stejného výkonu se vystačí s menším množstvím paliva.
Nicméně, vývoj takového paliva je ještě v plenkách, nelze ani s jistotou říci, jak by se podepsalo na životním prostředí. Jistotou je jen to, že monosacharid fruktózu lze získat buď z glukózy nebo přímo z ovoce.
Alternativní paliva jsou v dnešní době „in“. Není se čemu divit, dodávky ropy jsou mnohdy závislé na politické situaci v nevypočitatelném Rusku a v nestabilním arabském světě.
I ekologové jistě jásají, protože podobná paliva by mohla snížit počet emisí skleníkových plynů. Vše má ovšem i svou odvrácenou stránku. Řada evropských zemědělců se přeorientovala na pěstování energetických plodin.
Jistě, není nic špatného na tom, když se etanol získá třeba z obilí, ale pak se nelze divit, že rostou ceny základních potravin. Podobný jev by se dal očekávat i v případě, že by se paliva začala získávat z ovoce. Navíc, zemědělství patří mezi energeticky nejnáročnější oblasti.
Zatímco Američané chtějí „krmit“ automobily ovocem, britští vědci jsou přesvědčeni, že budoucnost pohonu aut je v odpadcích. Již nyní existují technologie, které dokáží získat bionaftu nejen ze dřeva, ale třeba i z plastů včetně igelitu.
Naše civilizace čelí záplavě použitých plastů všeho druhu, tak proč je nerecyklovat? Jestliže se tato technologie, která se nazývá zkapalnění biomasy, ujme, do několika let by tímto způsobem mohla být pokryta téměř celá třetina britské spotřeby nafty.
Všechny tyto technologie mohou být sice funkční, ale zatím energeticky i finančně náročné. Podobně jsou na tom další možné alternativní druhy pohonů, například elektřina nebo vodík, byť ten se začíná prosazovat čím dál více.
Je tedy více než pravděpodobné, že závislosti na ropě se zatím naše civilizace nezbaví.
