Domů     Výbuch Vesuvu: Nejhorší sopečná katastrofa dějin!
Výbuch Vesuvu: Nejhorší sopečná katastrofa dějin!

Před téměř dvěma tisíci lety byly Pompeje, velké římské město ležící na úpatí hory Vesuv, pohřbeny pod 5 metry popela. Zemřelo 16 000 mužů, žen i dětí. Sopka přitom předtím byla přes 1500 let nečinná. Lidé tak ani nevěděli, že o sopku jde. Odhalte s námi poslední děsivé vteřiny života Pompejanů!

I téměř po 2000 letech zůstávají Pompeje synonymem apokalyptické zkázy. Římské přímořské město bylo výbuchem sopky Vesuv vyhlazeno tak dokonale, že ani 1500 let poté lidé přesně nevěděli, kde se nacházelo.

Ale díky tomu, že bylo vulkanickým materiálem zakonzervováno skutečně dokonale, můžeme dnes lépe poznat tehdejší život Římanů.

Rychlejší než zvuk

Obyvatelé Pompejí žili v přesvědčení, že Vesuv je vyhaslý, a tak varovným signálům nevěnovali pozornost. Na drobné otřesy země a výrony plynů ze sopky byli navíc zvyklí.

A i když na začátku října roku 79 všechny studny ve městě vyschly, nebylo to varování dostatečně silné.

Kolem poledne dne 24. října se ale ozvala obrovská exploze… a obyvatelé okolí Vesuvu se tak stali prvními lidmi, kteří kdy v historii zaslechli ránu vzniklou prolomením rychlosti zvuku.

32 kilometrů vysoký sloup popela

To, co následovalo, lze popsat snad pouze čísly. Ta totiž dávají hrubou představu o tom, jak strašné chvíle obyvatelé Pompejí a dalších sídel v okolí tehdy prožívali.

Bezprostředně po explozi vystřelil ze sopky první vyvržený materiál, a to rychlostí 1400 km/h. Pak už Vesuv chrlil 150 000 tun materiálu každou vteřinu. Sloup popela, pemzy (tj.

tvrdé, ale lehké vyvřelé horniny) a kamení dosahoval výšky 32 kilometrů, přičemž vítr ho začal hnát na jihovýchod. Přesně řečeno na Pompeje.

Černý mrak zakryl slunce

Obyvatelé města nepotřebovali žádné evakuační příkazy. K tomu, aby pochopili, že situace je vážná, jim stačily jejich smysly. Ovšem rychle opustit město a vydat se jižním směrem, pryč od vulkánu, nebylo nic snadného. V ulicích byl samozřejmě zmatek.

Někteří lidé zůstali, protože museli, jiní se nemohli rozloučit s blízkými nebo s majetkem. Velký černý mrak mezitím zakryl slunce a den se změnil v noc…

Výbuch změnil den v noc.
Výbuch změnil den v noc.

Město pod sopečným deštěm

Na město se začal sypat popel a tefra (tj. velmi lehký sopečný materiál o velikosti vlašských ořechů). Každou hodinu se výška nánosů ve městě zvyšovala asi o 15 centimetrů, takže do večera se Pompeje ponořily do vrstvy o mocnosti asi jeden metr a čtvrt.

V jednu hodinu ráno „déšť“ tefry ustal, přibyl jí však ještě další metr. Některé střechy pod tíhou nánosů nevydržely a praskly, čímž pod sebou pohřbily schované obyvatele.

Ve městě se v tu dobu nacházely asi 2000 lidí, kteří si možná mysleli, že už mají vyhráno.

Klid před smrtícím úderem

V tu dobu však nemohli být od kruté pravdy dále, smrt se blížila.

V okamžiku, kdy přestala padat tefra, totiž sopečný výbuch ztratil dynamiku, s níž chrlil obrovská kvanta materiálu až do stratosféry, a tak se celý sloup materiálu zhroutil k zemi a začal tvořit pyroklastické proudy, tedy to nejděsivější, co může při sopečné činnosti nastat.

Okamžiky před smrtí

Protože ale pyroklastické proudy nenahrazují sopečný spad hned, nýbrž přicházejí až po několika hodinách, kdy nabydou na síle, lidé tehdy blížící se katastrofu netušili a strávili relativně klidnou noc.

Dne 25. října ráno se tak sice probudili ve městě zapadaném popelem a tefrou, ale většinou byli stále naživu. A ti, kteří předchozího dne uprchli, se dokonce často vraceli, aby obhlédli situaci a zachránili bohatství, které ponechali ve svých domech.

Stačilo půl minuty

První vlna pyroklastického proudu pak zasáhla Herculaneum (město ležící přímo na úpatí sopky). Další úder, v půl sedmé ráno, už byl mohutnější a zastavil se až 8 kilometrů od Vesuvu (Pompeje ležely asi 10 kilometrů od kráteru).

Pak ale přišla půl osmá ranní a s ní i konec všeho. Vlna rozpálených sopečných plynů, magmatu a popela o teplotě zhruba 350 °C dorazila do Pompejí ze severu a za pouhých 30 sekund prošla celým městem.

Zemřeli na teplotní šok

Během této půlminuty byli usmrceni všichni obyvatelé města. Většinou přitom hynuli ještě předtím, než dopadli na zem. Příčinou jejich smrti totiž nebylo udušení, ale zničení měkkých tkání žárem.

Zkroucená poloha, ve které byla většina lidí nalezena a která byla dlouho vykládána jako důsledek dlouhé agonie, byla naopak způsobena křečí, již vyvolal teplotní šok.

Asi 16 000 obyvatel usmrtila pyroklastická vlna.
Asi 16 000 obyvatel usmrtila pyroklastická vlna.

Tlaková vlna smetla vše

Teorie o mučivém umírání na nedostatek kyslíku v oblacích prachu tedy není pravdivá. Smrt nastávala okamžitě.

Budovy, které vyčnívaly nad příkrov popela, vysoký v tu chvíli asi dva a půl metru, byly tlakovou vlnou i samotným pyroklastickým proudem smeteny z cesty.

Vše probíhalo tak rychle, že dokonce i stromy, které tlaková vlna ohnula, byly zasypány sopečným materiálem v této pozici.

Další dva smrtící údery

A pokud snad existoval někdo, kdo mohl tuto první vlnu přežít, byl zlikvidován vlnou druhou, která se zastavila až po 15 kilometrech. A navíc sopka, jako by si řekla:

„Do třetice všeho dobrého i zlého…“, udeřila ještě potřetí, přičemž tato poslední vlna byla vůbec nejrozsáhlejší. Mrtvé město bylo přikryto dalšími mohutnými vrstvami sopečného materiálu.

Pohřbeni pod 5 metry popela

Dne 26. října se Vesuv opět pohroužil do svého klidu. Vulkán při výbuchu přitom vydal tolik energie, jako by na Hirošimu dopadlo 100 000 jaderních bomb. Vyvrženo bylo něco mezi 1 a 10 km3 sopečného materiálu. Herculaneum bylo zavaleno 23 metry sopečných nánosů, Pompeje 4–6 metry.

Záchranáři? Spíš zloději!

Okamžitě po katastrofě začaly v Pompejích pracovat vojenské čety. Pravděpodobně se orientovaly podle střech domů vyčnívajících ze sutin. Záchranáři přitom po sobě na zdech, které při hloubení odkryli, zanechávali nápisy.

Když se ale ukázalo, že ve městě nikdo nepřežil, jejich pozornost se rychle obrátila k cennostem a císařským sochám na náměstí. Zmizely tak dlažby, sochy i mramorová obložení. Archeologové v Pompejích také nalezli jen malé množství peněz a domácích potřeb.

Znovuobjevení po 1500 letech

Poloha i jména měst na úpatí Vesuvu byly brzy zapomenuty. Znovuobjeveny byly až v roce 1599, když architekt jménem Fontana navrhoval nový tvar toku řeky Sarno.

Nálezy fresek při výkopu podzemního tunelu pro odvod vody si ale tehdy s někdejší existencí antického města nikdo nespojil. Trvalo dalších 150 let, než byl zahájen skutečný archeologický výzkum.

Herculaneum bylo objeveno v roce 1738, Pompeje o dalších 10 let později. V roce 1860 se pak do jejich výzkumu zapojil i italský numismatik a profesor archeologie na univerzitě v nedaleké Neapoli Giuseppe Fiorelli.

Jeho systematická práce na vykopávkách přitom významně pomohla většinu starověkých Pompejí zachovat.

Odlitky mrtvých

Během prvních vykopávek byly občas ve vrstvě popela nalezeny dutiny, které obsahovaly lidské pozůstatky.

A právě Fiorelli přišel s nápadem vyplnit dutiny sádrou, což vedlo k získání věrných podob Pompejanů, kteří nestihli utéct, v posledním okamžiku jejich života.

Na jejich tvářích je jasně viditelný výraz zděšení, a pohled na tyto odlitky je tak pro dnešní návštěvníky Pompejí šokujícím a velmi hlubokým zážitkem.

Všude samá erotika!

Archeologové ovšem na některých místech nabyli dojmu, že už byla v minulosti navštívena, ale pak znovu zakryta.

Objevily se proto spekulace, že Fontanovi se na prahu 17. století podařilo odkrýt některé z dnes slavných erotických fresek, ale hned poté je, s ohledem na cudnost v té době běžnou, znovu zakryl.

Jejich znovuobjevení nicméně i tak způsobilo v Evropě kulturní šok. Všudypřítomnost erotického umění doslova převrátila dosavadní pohled na antickou kulturu.

Šlo o boží trest?

A právě všudypřítomná erotika vedla historiky k naivním „pokusům“ prohlásit obě města, či alespoň domy, ve kterých se erotika nacházela (což ale byly téměř všechny), za nevěstince.

V této souvislosti se také objevily zkazky o „Božím trestu“ seslaném na Pompeje za jejich hříšnost a prostopášnost. Podle současných poznatků se ale v tomto ohledu Pompeje nijak neodlišovaly od jiných antických měst.

Město vstává z popela

Ulice v Pompejích byly rovné, tvořily pravoúhlou mřížku, byly dlážděny mnohostěnnými kameny a po obou stranách byly lemovány obchody a lázněmi.

Fórum, městské lázně i mnoho domů a vil byly překvapivě dobře zachovány, takže nám dnes město nabízí ojedinělý pohled na život v 1. století. Pompeje byly velmi živým místem (v okamžiku erupce měly kolem 20 000 obyvatel) a sloužily zejména k rekreaci Římanů.

Vykopávky v Pompejích probíhaly snadno, protože město bylo ukryto jen pod sopečným popelem.
Vykopávky v Pompejích probíhaly snadno, protože město bylo ukryto jen pod sopečným popelem.

Procházka po fóru

Centrem veřejného života Pompejí bylo fórum (neboli náměstí), rozkládající se v severojižním směru. Na jeho severním konci stál Jupiterův chrám, vybudovaný ve 2. století př. n. l. Po stranách chrámu byly dva oblouky, věnované pravděpodobně císařské rodině.

Na západní straně fóra ležela městská pokladnice, sýpky a Apollonův chrám. Na jižní straně pak stála budova senátu a vedle budova chrámu zasvěceného pravděpodobně římskému císaři Vespasiánovi (nechal vybudovat slavné římské Koloseum).

Kulturní život Pompejanů

V jižní části města byly také odkryty dvě scény – velké a malé divadlo. Z toho velkého, které bylo schopno pojmout až 5000 diváků, se dochovala i tribuna, která sloužila významným návštěvám města.

Vedle ležící malé divadlo bylo určeno menším představením, například recitacím, a jeho kapacita byla maximálně 1000 diváků. Naopak pompejský amfiteátr (nejstarší známý římský amfiteátr vůbec) byl schopný pojmout až 20 000 lidí!

Hned vedle něj se nacházela palestra (neboli tělocvična), která sloužila k tréninku gladiátorů.

Penis boha plodnosti

Velmi zachovalý a navštěvovaný je také dům Vettiů, jenž patřil rodině bohatého obchodníka, a tím i reprezentuje životní styl bohatší vrstvy pompejských občanů.

Dům proslul zejména svými nástěnnými malbami a dekoracemi stěn, z nichž některé jsou explicitně erotické (viz bůh plodnosti Priapos vážící svůj vlastní penis). Za zmínku stojí i dům Venuše s mušlí, k němuž přiléhala krásná zahrada. Na její jižní zdi se nachází malba Venuše koupající se na mušli v moři.

Je libo lázně, nebo nevěstinec?

Městské lázně stály na rohu ulic Via delle Terme a Via del Foro. Byly vybudovány okolo roku 80 př. n. l., tedy v době římské kolonizace města.

Dělily se na mužskou a ženskou část a u každé z nich byla převlékárna (s výklenky k uložení prádla), studená lázeň a teplý bazén. Erotické fresky jsou dnes k vidění zejména (ale zdaleka nejen tam) ve vykopaném veřejném domě.

Bylo v něm 10 místností, každá s kamenným lůžkem. Stěny zdobily fresky (např. Priapos se dvěma penisy).

Zájem umělců i turistů

Pompeje jako námět k tvorbě posloužily mnoha umělcům. Roku 1834 napsal anglický spisovatel Edward Bulwer-Lytton román Poslední dny Pompejí, který i byl v minulém století několikrát zfilmován.

V říjnu 1971 vystoupila v pompejském amfiteátru slavná britská skupina Pink Floyd (videozáznam z koncertu byl vydán pod názvem Pink Floyd v Pompejích). V roce 1997 bylo město zapsáno na Seznam světového dědictví UNESCO. Ročně ho navštíví kolem 2 500 000 turistů

Foto: Shutterstock.com, wikimedia.org
Související články
Historie
Versailles v číslech: Od sídla moci po muzeum dějin
Zámek jako z nejkrásnější pohádky je svědkem pohnutých dějin od doby, kdy se Francie stává významnou velmocí až po dramatický úpadek monarchie. Ve Versailles se však rozhoduje i o osudu jiných států. Impozantní sídlo ve Versailles je jednou z nejcennějších památek Francie, která je od roku 1979 zapsána na seznamu památek UNESCO. A také patří […]
Historie
Cholera: Detektivní pátrání s klikou
Lékař, který odhalí tajemství cholery si dá světu návod jak se s nemocí vypořádat, objevení skutečné příčiny nemoci se však nedožije. I tak ovšem dokázal změnit svět a vymýtit v civilizovaném světě jednu z nejděsivějších nemocí. Stejně jako s tuberkulózou, je to v první polovině 19. století i s cholerou. Většina lékařů zastává teorii miasma, a považuje ji […]
Historie
Tuberkulóza: Módní guru, zabiják i cestovka
„Má drahá, kořím se vaší alabastrové pleti i útlému pasu. Jste ztělesněním krásy,“ šeptá obdivně mladý muž. „Oh, děkuji,“ zašeptá dívka a vykašle do kapesníčku trochu krve. Má tak rozmanité symptomy, že až do 19. století nikdo netuší, že jde o jednu a tutéž nemoc. To mění svými objevy až francouzský lékař René Laënnec (1781–1826) […]
Historie
Osvobození Osvětimi: Mrazivé ticho, spáleniště a 7 000 zubožených vězňů!
Opatrně prochází bránou, na níž je nápis „Arbeit macht frei“. Sovětští vojáci doufají, že dobyli nacistickou továrnu, jenže po pár krocích zírají do prázdných očí stovek lidí v pruhovaných mundúrech. Ti jsou vyhublí, mají strach a neví, co od příchozích čekat! Onoho 27. ledna 1945 postupují Sověti k polskému městu Osvětim. Rozsáhlý komplex považují za nacistickou továrnu, […]
reklama
lifestyle
Guru designu Philippe Starck se inspiruje fresnelovou čočkou
Nepozorný zákazník by si mohl myslet, že se jedná o alkohol, jenže Perrier je přesný opak. Na druhou stranu jeden ze zakladatelů tekutinu přirovnává k šampaňskému. K 160. výročí si chutná voda nadělí dárek: Novou exkluzivní limitovanou edici své ikonické zelené lahve. Jejím autorem je legenda francouzského designu Philippe Starck!     Evropou zrovna kráčí […]
Becherovka: Likér s chutí tajemství…
Mnoho světových značek si své výrobní postupy přísně střeží. Nejinak je tomu rovněž i v případě slavné, věhlasné Becherovky Original. Říká se, že její výrobní recepturu prý vždy znají pouze dva zaměstnanci. Ti v přesném poměru míchají směs přibližně dvaceti různých bylin a koření. Celkově se její přímou výrobou údajně zabývá jen dvacet lidí, i […]
Fenomén jménem televize: Když se spojily film a rádio…
Televizi zná asi každý z nás. Však v dnešní době sledováním televize tráví svůj volný čas na 40 % Čechů a v průměru u ní stráví kolem čtyř hodin denně! Jaké ale byly její začátky? Kde se vzala a kam směřuje? A jaká jsou televizní nej? Pojďme se společně podívat na jeden z nejrozšířenějších fenoménu dnešní doby. Prvotním nápadem […]
Jak se rychle najíst? Kdy se konzervy a pytlíkové polévky staly levnou náhradou čerstvé stravy?
Vždycky není možné konzumovat čerstvou stravu, Někdy je prostě příliš velký spěch a musíte slupnout něco rychlého, nebo zkrátka není na vaření čas nebo chuť. V takovou chvíli přicházejí na řadu alternativy – instantní jídla nebo konzervy. Kde se vzaly?   Za prvními konzervami s jídlem stál Napoleon I. Bonaparte. Budoucí francouzský císař Napoleon I. Bonaparte (1769–1821) […]
reklama
zajímavosti
Rekordmani mezi rostlinami: Fascinující nej rostlinné říše
Znáte je? Nejmenší a největší rostliny světa, rostliny s nejdelšími listy, největšími květy či nejdelším jehličím, nebo třeba nejstarší rostlinu, jejíž věk je téměř pět tisíc let?  Představujeme vám rekordmany z říše rostlin, seznamte se. Obrovsky rozmanitý svět rostlin nás obklopuje v každém koutu světa. Rostliny nám i zvířatům poskytují potravu a kyslík, bez kterého […]
Užitečný lógr: Hnojí, čistí i předpovídá budoucnost
Než umyjete šálek, zkuste si rozmyslet, jestli by se vám kávová sedlina k něčemu nehodila. Můžete ji použít třeba na zahradě, při úklidu domácnosti, k vylepšení složení betonu nebo péči o pleť. V průmyslu ji testují na všechny možné způsoby a získává body v mnoha výrobních odvětvích. Když si milovníci mleté kávy vypijí svůj šálek, […]
Proč všechny cesty vedou do Říma?
Řím už dnes není středem světa, ovšem v době mocné starověké říše to tak trochu bylo. Když vzniklo ono známé úsloví, skutečně vedly všechny cesty právě tam? Jak město Řím, jako centrum bohaté Římské říše, postupně roste, rozrůstá se kolem něj i síť menších i větších cest. Jak jinak než pevných a kvalitních, postavených podle […]
Skutečně existuje jarní únava?
Dny jsou konečně delší, slunce začíná pěkně hřát, tráva se zelená, ptáci zpívají… a vy byste nejraději ani nevylézali z postele! Přepadla vás hrozná lenost! Anebo je to trochu jinak? Jarní únava může někdy působit jako hloupá výmluva. Zkrátka se vám nechce nic dělat. Pokud ale z pocitu vyčerpání máte závratě, nejste schopni se na […]
Nenechte si ujít další zajímavé články
Proč jsem se nechala zlákat na seanci?
nejsemsama.cz
Proč jsem se nechala zlákat na seanci?
Byli jsme mladí a až příliš troufalí. Chtěli jsme si promluvit s duchy našich blízkých. Takovou zkušenost bych ale nikomu nedoporučovala. Tehdy mi bylo třináct let, když mi zemřela babička, kterou jsem měla velice ráda. Neměla jsem moc kamarádek, ráda jsem trávila čas sama. Ráda jsem si četla, malovala a vyšívala, vždy v klidu v tichosti domova. Ven jsem chodila
Do hlubin jeskyně Výpustek: Ukrývá největší krasové jezero u nás?
epochalnisvet.cz
Do hlubin jeskyně Výpustek: Ukrývá největší krasové jezero u nás?
Před badatelem Josefem Urbánkem leží právě dokončená mapa. Zakreslená je na ní také obří vodní plocha. Urbánek totiž ve 20. a 30. letech minulého století postupně prozkoumal záhadnou jeskyni Výpustek. Údajně v ní objevil také přírodní unikát. Po něm se ale úplně slehla zem. Existuje vůbec a může nás k němu mapa přivést?   Rozlehlými prostorami
Vytvořte si svou rustikální nádobu
panidomu.cz
Vytvořte si svou rustikální nádobu
Zahradní koryta a kamenné nádoby jsou dnes velmi módní. Ale trh je prakticky vyčerpaný a nedají se téměř sehnat. Udělejte si jejich imitaci, která je téměř k nerozeznání od originálu. Ozdobte se zahradu vlastnoručně vyrobenými nádobami z umělého kamene. Můžete si ho udělat sami. Z hmoty, které se říká hypertufa. A co víc, můžete si vymyslet, jaký bude
Koncentrace oxidu uhličitého v atmosféře překonala nový milník
21stoleti.cz
Koncentrace oxidu uhličitého v atmosféře překonala nový milník
V roce 2023 stoupla globální hladina oxidu uhličitého na 419 částic na milion, což je přibližně o 50 % více než před průmyslovou revolucí. To znamená, že ve vzduchu je zhruba o 50 procent více molekul
Zámek Vranov nad Dyjí: Rejdiště neklidných duchů?
enigmaplus.cz
Zámek Vranov nad Dyjí: Rejdiště neklidných duchů?
Zámek Vranov nad Dyjí, nacházející se na jihu Moravy nedaleko Vranovské přehrady, se může pochlubit velmi bohatou historií. Už okolo roku 1100 zde totiž údajně stával hrad, zmiňovaný rovněž v Kosmově
Bronislav Poloczek už neměl chuť žít
nasehvezdy.cz
Bronislav Poloczek už neměl chuť žít
Herec Bronislav Poloczek (†72) připomínal medvěda. Postavou i chováním. Dětství a mládí prožil Bronislav Poloczek (†72) ve Slezsku a mluvil stejně dobře polsky jako česky. Původně chtěl studovat př
Vnučka se moc trápila kvůli lásce
skutecnepribehy.cz
Vnučka se moc trápila kvůli lásce
Je jí už třicet, ale máma s ní jedná jako s malou. Zakazuje jí chlapce a hlídá ji na každém kroku. Pořád dělá scény a vnučka chřadne před očima. Moje dcera bývala pěkné kvítko. Už na základce chodila s dvacetiletým a později těch chlapů vystřídala nepočítaně. Když se konečně vdala, ulevilo se mi, ale ne na dlouho. Stala se z ní taková
4 neuskutečněné atentáty 2. světové války: Chtěli Britové zabít Hitlera podle románu?
historyplus.cz
4 neuskutečněné atentáty 2. světové války: Chtěli Britové zabít Hitlera podle románu?
Je to jedinečná šance, jak zlikvidovat prvního muže Třetí říše. Při svých pravidelných vycházkách po Obersalzbergu je totiž téměř nechráněn. Stačí vybrat vhodné stanoviště, zamířit a vystřelit. Pokud by britský odstřelovač přece jenom minul, jeho dva kolegové budou připraveni dokončit práci bazukou…   Usekni hadovi hlavu a vyřadíš celé tělo…Myšlenka s jasným poselstvím, že když
Mistrovský hodinář tvarů: Cartier odhaluje své novinky pro letošní rok
iluxus.cz
Mistrovský hodinář tvarů: Cartier odhaluje své novinky pro letošní rok
Cartier se vždy vyznačoval vytvářením jedinečných forem, od designu přes propracované siluety, které jsou na první pohled okamžitě rozpoznatelné. Hra s tvary, stírání hranic mezi skutečným a imaginárn
Opékané španělské papričky
tisicereceptu.cz
Opékané španělské papričky
Ve Španělsku se konzumují jako předkrm. Vy si je můžete vychutnat třeba jako přílohu k masu. Suroviny 250 g čestvých papriček Pimientos de Padrón hrubozrnná (uzená) sůl kvalitní olivový olej
Moderní rezidence u rovníku
rezidenceonline.cz
Moderní rezidence u rovníku
Rezidence vznikla v rovníkovém Ekvádoru. Betonová stavba rozvržená do tvaru písmene T působí přes svou masivní konstrukci příjemně svěžím, elegantním a odlehčeným dojmem. Tři podlaží, tři obytná kř
Archeopark Modrá: Jak to vypadalo v dobách Velkomoravské říše?
epochanacestach.cz
Archeopark Modrá: Jak to vypadalo v dobách Velkomoravské říše?
Jak to vypadalo v dobách Velkomoravské říše, o tom se můžeme přesvědčit jen kilometr od poutního areálu ve Velehradě, v Archeoskanzenu Modrá. Představuje opevněné sídliště z dob Velké Moravy vybudované na základě skutečných archeologických nálezů přímo ze zdejší lokality. Prostor je členěn do několika tematických celků. Fortifikační část se věnuje typům dobových opevnění od hradeb ze dřeva a