Máte rádi syrové ovoce a ovocné šťávy? Na tom není nic špatného, pokud však nejíte nic jiného, pak nejenže patříte do skupiny lidí, jež si říkají frutariáni, ale navíc si zahráváte s vlastním zdraví.

Kardio-metabolická onemocnění, konkrétně ischemická choroba srdeční, mrtvice, obezita a diabetes typu 2, představují značnou zdravotní a ekonomickou zátěž. Téměř polovině kardio-metabolických úmrtí lze zabránit správnou výživou.

Pro a proti

Rostlinná (vegetariánská a veganská) strava je efektivní strategií pro zlepšení příjmu živin. Současně je spojena se sníženou úmrtností ze všech příčin a sníženým rizikem obezity, diabetu 2. stupně a ischemické choroby srdeční.

Vědecké podklady naznačují, že rostlinná strava může snížit riziko příhod ischemické choroby srdeční o zhruba 40 % a riziko onemocnění mozkových cév až o 29 %. Tato specifická dieta také zhruba o polovinu snižuje riziko vzniku metabolického syndromu a diabetu 2. typu.

Správně naplánovaná vegetariánská strava je zdravá, účinná při kontrole hmotnosti a glykémie a poskytuje metabolické a kardiovaskulární výhody, včetně zvrácení aterosklerózy a snížení krevních lipidů a krevního tlaku.

Využití rostlinné stravy jako prostředku prevence a léčby kardio-metabolických onemocnění by mělo být podporováno prostřednictvím dietních pokynů a doporučení. Jak se ale říká, všeho moc škodí.

Existuje správný poměr

„Vhodně naplánovaná vegetariánská strava, včetně veganské, je zdravá, nutričně přiměřená a může poskytovat zdravotní výhody při prevenci a léčbě některých nemocí,“ uvádí Susan Levin, z George Washington University School of Medicine and Health Sciences v USA.

Experti na výživu doporučují, aby rostlinná strava, ke které se řadí ovoce a zelenina, tvořila kolem poloviny objemu jídelníčku. Frutariáni jsou ale v tomto případě poněkud extremističtí a jsou přesvědčeni, že poměr ovoce a zeleniny v jídelníčku musí činit alespoň 80 %.

Dalších 10 % doplňují bílkovinami (maso, luštěniny) a posledních 10 % tuky. Některé živiny mohou být v rostlinné stravě méně bohaté ve srovnání s dietami zahrnujícími živočišné produkty, i když existují značné rozdíly v závislosti na konkrétních dietních volbách.

Mezi tyto živiny patří bílkoviny, tuky (zejména nasycené tuky), zinek, vitamín D a vitamín B12.

U vegetariánských populací však nejsou projevy nedostatků běžnější než u všežravých populací. Zvláštní pozornost si zaslouží vitamín B12. Nevyrábí ho ani rostliny, ani zvířata, ale nachází se v živočišných produktech díky jeho tvorbě střevními bakteriemi.

U těch, kteří dodržují dietu na rostlinné bázi, zajišťují produkty nebo doplňky obohacené o B12 splnění potřeb této základní živiny.

Experimentoval i Steve Jobs

S frutariánstvím svého času experimentoval také zakladatel společnosti Apple Steve Jobs (1955-2011), který byl přesvědčen, že naši evoluční předci si vystačili se syrovým ovocem a zeleninou. Mnozí frutariáni jdou s podílem ovoce a zeleniny až ke stům procentům.

Pro ty nejdůslednější je frutariánství uznáním rostlin jako plnohodnotných živých organismů, takoví jedí pouze plody popadané na zem, případně ty, které je možné snadno utrhnout.

„Je to špatně. Jednoduše řečeno, ovoce a zelenina neobsahují všechny živiny, které tělo potřebuje,“ upozorňuje profesor biologie James Brown z univerzity Aston v anglickém Birminghamu. „Nadměrná konzumace fruktózy může navíc způsobit hromadění tuku v játrech, což vede k inzulínové rezistenci jater a jaterní steatóze, čili nealkoholickému ztukovatění jater,“ varuje dále profesor Brown.

Jednoduše řečeno by se to dalo shrnout – jakýkoliv extrém škodí.