Pohřeb nemusí být vždy jen pochmurnou událostí. Při jedné smuteční slavnosti v Petrohradě se do sebe zakoukají Viktorie Melita, princezna z Edinburghu a vnučka královny Viktorie, a ruský velkokníže Kirill Vladimirovič.

Vypadá to na romanci jak z červené knihovny, jenže pravoslavná církev zakazuje sňatky mezi bratrancem a sestřenicí v prvním stupni, a to je i případ této dvojice. „Bude lepší ji co nejrychleji provdat,“ radí babička Viktorie (1819–1901), co se zaláskovanou Viktorií Melitou (1876–1936). Ženicha jí osobně vyhlédne v Německu. Co na tom, že hesenský velkovévoda Ernest Ludvík (1868–1937) je také jejím bratrancem, luteránské víře to nevadí.

19. dubna 1894 se v bavorském Koburgu koná velkolepá svatba. Pobledlá nevěsta špitne své ano za účasti nejvýznamnějších monarchů tehdejší Evropy. Kromě britské královny Viktorie na obřadu nechybí budoucí ruský car Mikuláš II. (1868–1918) ani německý císař Vilém II. (1859–1941).

Čekají na smrt Záhy se ukazuje, jakým omylem bylo spojení dominantní Viktorie Melity s nudným Ernestem Ludvíkem. I když spolu zplodí dítě, velkovévoda je s největší pravděpodobností založením homosexuál.

A jeho choť stále miluje velkoknížete Kirilla (1876–1938). Když se při korunovaci Mikuláše II. náhodou potkávají v Rusku, plamen jejich lásky znovu vzplane. Aby ze svých citů vychladl, posílá nový car Kirilla raději na Dálný východ.

Viktorie Melita se mezitím domlouvá se svým manželem na rozvodu. Čekají ale až do roku 1901, kdy umírá jejich společná babička, královna Viktorie. Chtějí ji ušetřit té pohany. Přesto se skandálu nevyhnou.

Rozhořčený císař „Vládnoucí německý kníže se rozvádí se svou chotí, a to, aniž by ona k tomu zavdala důvod, aniž by se čímkoli provinila tak vážně, že by si to takový krok z jeho strany vynutilo,“ peskuje Ernesta Ludvíka v listě císař Vilém II.

„Špatný příklad v této lehkomyslné době, kdy se rozvod stal už téměř běžnou součástí moderních manželství středních a vyšších společenských vrstev. Je to rána pro pověst a postavení našich německých knížecích domů.“

24 hodin na odchod Konečně je volná a Kirill spěchá do její náruče. Viktorie Melita, první rozvedená princezna v Evropě, se znovu vdává. 8. října 1905 si v naprostém utajení bere v jedné bavorské vile svoji velkou lásku.

Korunované hlavy tentokrát při obřadu chybí. Kirill správně tuší, že jeho sňatek vyvolá v Rusku skandál. Je rozhodnutý postavit cara Mikuláše před hotovou věc. Vydává se na cestu, ale nepřátelé ho nejspíš předběhnou.

Znechucený imperátor už všechno ví. Odmítá Kirilla přijmout. „Opusťte do 24 hodin Rusko,“ nařizuje mu prostřednictvím svých úředníků. Zároveň mu upírá právo na apanáž a odnímá mu všechny vojenské hodnosti.

Jak krutá daň za lásku! Mikuláš II. se nad párem vyhnanců slituje až o dva roky později. Série tragédií v rodě Romanovců posouvá Kirilla v nástupnictví na trůn čím dál výš, a tak ho car i s jeho chotí konečně povolává do Petrohradu.