Velký bílý žralok je jedním z nejznámějších a nejstrašnějších predátorů oceánů. Jeho síla, rychlost a inteligence ho dělají nebezpečným pro většinu mořských tvorů. Proč je však tento obrovský žralok tak fascinující a zároveň tak tajemný?
Přestože je žralok bílý nejobávanějším predátorem oceánů, víme o něm překvapivě málo. Vědcům a vědkyním dělají tato impozantní zvířata těžkou hlavu a mezi lidmi o nich kolují různé mýty. Proč ještě nikdo nezdokumentoval, jak se rodí žraločí mláďata? A jak moc je velký bílý žralok nebezpečný lidem?
Malý ostrůvek poblíž jihoafrického Kapského Města by se dal popsat jako neobydlený. Tedy neobydlený lidmi. Jinak je obyvateli doslova obsypaný – žijí tu desítky tisíc lachtanů. Povalují se po celé ploše ostrůvku a pravidelně vydávají lovit do okolních vod.
Tam na ně ale číhá nebezpečí. Že se něco děje, se z dálky pozná nejlépe tak, že lachtani začnou najednou vyskakovat divoce do vzduchu a rychlými ladnými skoky plavat pryč. Pak se ale z vody vymrští něco mnohem většího – žralok bílý.
Nepozorovaně čekal v hloubce, maskovaný shora svou šedou barvou, aby ho lachtani nemohli zahlédnout. Vyhlédl si kořist a pak vyrazil prudce vzhůru. Někdy se lachtanovi podaří uskočit. A pak ještě několikrát.
Jindy se otevře masivní tlama a obrovská paryba v letu překusuje zvíře téměř na dva kusy. Pak sebou několik tun živé váhy znovu plácne do vody a ta se zbarví krví.
Sedm řad zubů. Žralok bílý má v tlamě asi 50 aktivně používaných ostrých trojúhelníkových zubů. Slouží k chytání a zabíjení kořisti, a tak se snadno ulomí.
Proto je takový zub velice rychle nahrazen – ve skutečnosti má žralok až šest řad zubů, které čekají v záloze za těmi právě využívanými. Obnovují se mu neustále a podle některých odhadů za život vystřídá až 30 tisíc zubů.
Výborný čich. Při lovu se žraloci často řídí čichem, což je jejich nejostřejší smysl. Dokážou ucítit kapku krve ve 100 litrech vody (což je asi tak tolik, kolik se vejde do menší napuštěné vany). Nozdry má žralok na spodní straně rypce. Čichové centrum v mozku má velký bílý ze všech žraloků největší.
Cítí elektrické impulzy. Na rypci má žralok také zvláštní orgán, zvaný Lorenziniho ampule. Jde o malé póry, které zvenku vypadají jako černé tečky.
Žralok jimi dokáže zaznamenávat elektrické impulzy, které vysílají jiní živočichové při pohybu ve vodě (je to proto, že slaná voda dobře vede elektřinu). Žralok tak ví, že v jeho blízkosti něco je.
Využívá to k hledání kořisti v kalné vodě, nebo když je sám schovaný v hloubce a čeká, až kolem něco popluje. Vědci se domnívají, že žraloci tento orgán využívají také pro orientaci v oceánech.
Velký bílý žralok je fascinující tvor, který svou velikostí, silou a inteligencí ovládá oceány. Jeho studium nám pomáhá lépe porozumět ekosystémům a významu predátorů v přírodě.
