„A teď jim řekni, ať otevřou brány, jinak se setkáš s Alláhem,“ naléhá sultán Saladin na zajatce. Purkrabí nejsilnější křižácké pevnosti, Kraku des Chevaliers, dělá, jak je mu poručeno.
Na rytíře na hradbách skutečně arabsky volá, aby se vzdali, ale francouzsky jim pak nařizuje přesný opak. Sultán mu stejně houby rozumí. Hrad padne až o sto let později podlou léčkou.
Pro křesťanské rytíře jsou ztělesněním jistoty, síly a bezpečí, pro muslimy horkou půdou, které je lepší se vyhnout.
Křižáci od počátku svých výprav (první byla vyhlášena roku 1095) postaví či přestaví ve Svaté zemi desítky pevností, přičemž si na nich rozlámou šavle i ti nejobávanější sultáni.
Hrady dnes leží na území států Řecka, Kypru, Turecka, Sýrie, Libanonu, Izraele, Jordánska a Egypta. Moc kříže nad velkou částí Levanty je zlomena až v roce 1291, kdy muslimská vojska mameluků krvavě dobudou poslední křižáckou baštu Akkon.
History revue vám přináší přehled několika křižáckých pevností, z nichž mnohé přestály dodnes.
Pero je silnější meče
Bezmála 30 let trvá stavba nejimpozantnější křižácké pevnosti v celé Svaté zemi. Krak des Chevaliers neboli „Pevnost rytířů“ stojí na kopci nedaleko syrského města Homs a kromě vojenské pevnosti funguje též jako administrativní středisko.
V roce 1188 jej neúspěšně obléhá sultán Saladin (1138–1193), který záhy dobude město Jeruzalém.
Pevnost padne až v roce 1271, když mamlúcký sultán Bajbars (1223–1277) obráncům hradu pošle zfalšovaný dopis, v němž je jménem hraběte z Tripolisu vyzývá ke kapitulaci. Zmatení rytíři otevřou brány…
Dobré mravy
Saladin odhrne pokrývku z tácu a přičichne.
„Naše paní váš žádá, zdali by alespoň dnes nemohl být klid,“ vysvětluje posel, proč mu žena antiochijského knížete, Stefanie z Milly (kolem 1150–1197), posílá dobroty ze svatební hostiny, která právě na hradě Kerak probíhá.
Na sultána gesto udělá dojem, ale ne tak moc, aby odtáhl. Svým mužům alespoň rozkáže, aby nebombardovali komnaty svatebčanů. Hrad z obléhání v roce 1183 vysvobodí jeruzalémský král Balduin IV. (asi 1161–1185). O šest let později už se ho ale muslimové zmocní.
Oslepení obránci?
Pouhých 74 kilometrů na jih od hradu Keraku se nachází pevnost Krak de Montréal. I do jeho hradeb Saladin otiskne své jméno.
V roce 1187 jej oblehne, ale kvůli strmým srázům, na jejichž vrcholu je hrad postaven, ho není schopen přímo dobýt a pevnost proto nechá vyhladovět.
Ačkoliv obránci mají zásoby, říká se, že po jejich spotřebování obléhatelům prodají své ženy a děti výměnou za jídlo. Mnozí z nich pak dokonce měli „z nedostatku soli ztratit zrak“, ale to nezní příliš reálně. Hrad záhy padne.
Na ostrově siláka
Místní mu neřeknou jinak než „Mořský hrad“. Pevnost Sidón totiž křižáci vybudují na malém ostrůvku při pobřeží stejnojmenného libanonského města. Na místě stál dříve fénický chrám boha Melkarta (kulturní obdoba řeckého Hérakla).
Ostrov pak s pevninou spojí vybudováním 80 metrů dlouhého kamenného mostu širokého přibližně jen dva metry. V případě pozemního útoku by tak byla efektivita jakékoliv početní převahy útočníků zásadně snížena.