Se vskutku netradičním a do značné míry kontroverzním nápadem přišli američtí výzkumníci z Havajské univerzity. Doporučují totiž uměleckou dětskou pornografii jako prostředek proti zneužívání dětí.
Je pochopitelné, že tato myšlenka vzbudila v akademickém světě ihned ohromné vášně.
Jako svůj studijní materiál si Američané vybrali archiv československého a českého ministerstva vnitra z let 1971 až 2007. Soustředili se zejména na násilné trestné činy: vraždy, přepadení, znásilnění a sexuální zneužívání dětí.
Na základě studia těchto archivů badatelé zjistili, že před pádem komunismu v roce 1989 byl počet nahlášených případů zneužívání větší než po revoluci. Případů znásilnění bylo v obou obdobích stejně a po roce 1989 přibylo vražd a přepadení. Výzkumníci se přiklánějí k názoru, že za vším stojí zákaz pornografie v ČSSR.
Jakmile došlo v této oblasti k uvolnění, tak potenciální devianti měli k dispozici náhražku. Tento fakt vedl autory výzkumu k neobvyklému závěru, jak předcházet sexuálně motivovaným útokům na děti.
Podle nich by řešením bylo umělecké zobrazení dětské pornografie v animované podobě, například ve stylu hentai.
„Nesouhlasíme se zobrazováním reálných dětí v této produkci ani se šířením dětské pornografie, ale umělecky vytvořený materiál by mohl být prospěšný,“ píší vědci ve své studii.
Není nijak překvapující, že návrh amerických výzkumníků vyvolal v akademických kruzích bouřlivou reakci. Německý sexuolog Klaus Beyer, působící ve známé berlínské nemocnici Charité zpochybňuje už samotné vývody havajských vědců:
„Ve skutečnosti dochází k pětkrát více případům sexuálního zneužívání dětí, než se úřady dozví.“ A nápad s kreslenou dětskou pornografií jako kompenzační nástroj pro pedofily zavrhuje úplně:
„Podle dosavadních poznatků musíme vycházet z toho, že zábrana pro sexuální zneužívání dětí prostřednictvím pravidelného konzumování materiálů s dětskou pornografií se může postupně stát nebezpečnou.“
Beyer je přesvědčen, že kdyby se k podobnému spornému kroku přistoupilo, nic by se tím nevyřešilo. Německý vědec se snaží tuto záležitost vnímat v širších souvislostech než jeho američtí kolegové:
„Musíme si uvědomit, že okolo 60 procent všech sexuálních útoků na děti je takzvané náhražkové jednání.“ Útočníci podle Beyera bývají nevyzrálé osobnosti, které mívají problémy navazovat a udržovat běžné vztahy. A těm žádný kreslený seriál vskutku nepomůže.