„Nestrkejte se, dostane se na všechny,“ uklidňuje dvořan zástup chudiny, která se jako dlouhý had vine před londýnským palácem. Král Jindřich III. připravil ubožákům hostinu, o jaké se jim dosud jenom zdálo.

Eduard III. Vyznavač (asi 1004–1066), předposlední saský panovník Anglie, zakládá v roce 1045 v Londýně katedrálu, dnešní Westminsterské opatství. Aby mohl dohlížet na její stavbu, vybuduje si v sousedství palác.

Prostým lidem nabízí maso

Když Anglii roku 1066 dobudou Normané, přijme Vilém Dobyvatel (asi 1028–1087) stavbu za své sídlo. Jeho syn Vilém II. (asi 1056–1100) v roce 1097 staví Velký sál. Prostor, který je dodnes největším svého druhu v Evropě, se stává srdcem království.

Za vlády krále Jindřicha III. (1207–1272) zde stojí trůn a zasedá soud. Zdi svého útočiště panovník otevírá veřejnosti. Na Nový rok 1236 tu pohostí šest tisíc chudých lidí. Nabídne jim 30 tisíc porcí masa.

Budovu zachvátí plameny

V budově zasedá parlament, založený roku 1265. Po roce 1512 se Westmisterský palác stává jeho domovem. Král Jindřich VIII. (1491–1547) se totiž po požáru stěhuje do Whitehallu. Stavba v průběhu staletí chátrá.

Lidé upozorňují na riziko požáru a 16. října 1834 palác opravdu zachvátí plameny.

Soutěže se zúčastní 97 návrhů

Sotva je uhasí, král Vilém IV. (1765–1837) stanoví komisi na obnovu. Do soutěže se přihlásí 97 návrhů. Vítězem se stává projekt anglického architekta Charlese Barryho (1795–1860). Palácový komplex ale čeká ještě zkouška v podobě německého bombardování za 2.

světové války. Naštěstí vydrží.