Navléknout se do neoprenu, nasadit brýle a do úst vložit dýchací přístroj. Následně překonat téměř 40metrovou hloubku a najít správný tunel. Po pár minutách odvážlivci doplavou ke svému cíli s pomalovanými zdmi. Casquerova jeskyně čeká na objevení tisíce let!
Archeologie není příliš akční povolání. Člověk tráví desítky hodin studováním map, poté bere do ruky lopatu a vrtá se v zemi. Jenže v případě podmořského bádání jde o úplně jiné kafe.
Pořádně se nadechněte a vydejte se s EPOCHOU za nejslavnějšími památkami, které jsou k vidění jen pod vodní hladinou.
Na ostrově rivality
Co: Kleopatřin palác v Alexandrii
Ostrůvek Antirhodos leží u egyptského přístavu Alexandrie. Své jméno získává díky rivalitě s jeho řeckým souputníkem ze Rhodu. Vládnoucí dynastie Ptolemaiovců na něm vybuduje honosný palác, který dokonce obývá i samotná Kleopatra VII. (69–30 př. n. l.).
Palác pro milence
V červnu 365 ale zasáhne Středozemí velké zemětřesení, které doprovází ničivé vlny, a tak ostrov mizí pod hladinou. Na základě popisu, který poskytuje historik Strabón (63 př.n. l.–24 n. l.), začne v 90. letech 20. století pátrání.
Archeologové si však neví rady, nakonec na ruiny narazí na opačné straně přístavu! Ostrov, jenž má rozlohu 500 hektarů – tedy asi jako 700 vysočanských O2 Arén, je pod drobnohledem. A poklady, které vydává, stojí za to.
Postupně odkryjí Kleopatřin palác, v jehož blízkosti stojí chrámy bohyně Isis, to dokládá i socha stojící u vstupu do svatostánku. Pod vodou trůní také celá řada žulových sfing, jedna má dokonce hlavu v podobě Kleopatřina otce.
Mezi další památky patří zachovalá římská loď s dírou v boku. A u Říma ještě zůstaneme, protože v blízkosti Kleopatřina paláce archeologové naleznou nedokončenou stavbu, která je určena pro Marka Antonia (83–30 př. n. l.). Po osudné bitvě u Aktia v roce 31 př.
n. l. sláva Antirhodu slábne – definitivní tečkou je smrt Kleopatry, poté zejí paláce prázdnotou.
Tragédie při bádání
Co: Cosquerova jeskyně
Hledáte noční můru všech klaustrofobiků? Ideálního kandidáta najdeme kousek od francouzského přístavu Marseille. Zatopená Cosquerova jeskyně si dokonce vyžádá tři lidské životy!
Peníze nebudou?
Vede do ní totiž 175 metrů dlouhý tunel, který je z větší části pod vodou. Abyste našli vstup do jeskyně, musíte se rovněž potopit do hloubky 37 metrů. Na pravěkou památku narazí potápěč Henri Cosquer (*1950).
Zprvu bádá sám a na vlastní pěst, poté, co se mu rozbije světlo a v jeskyni málem zemře, změní názor. A tak pátrá s kamarády – dlouhých šest let trvá, než objeví nepotopenou část jeskyně. Na stěnách nalezne celou řadu pravěkých maleb.
Úspěchy ale zastíní tragédie ze září 1991, kdy v tunelu umírá trojice potápěčů. Nepodaří se jim najít cestu ven. Z historického hlediska jde však o unikát, na zdi se nachází na 500 různých kreseb – mezi nimi bychom našli koně, jelena či bizona.
Staří se odhaduje na 27 000 let a důvod zatopení? Zvýšená hladina moře. Hořkou dohru má celá událost pro Cosquera, po němž se jeskyně jmenuje. Několik let se soudí s ministerstvem kultury o finanční kompenzaci za nález.
Zachovalá krása
Co: Město Pavlopetri
Onoho roku 1967 nestačí britský oceánograf ze Southamptonu za potápěčskými brýlemi valit bulvy. Nicholas Flemming totiž jižně od poloostrova Peloponés objeví nejstarší podvodní město Pavlopetri!
Prohlídka na dně moře
O rok později se vydávají pod hladinu jeho kolegové z Cambridge. Žasnou, protože jen pár metrů pod hladinou spatří něco nevídaného. Z písku vykukují části budov, na první pohled jsou zřejmé také ulice a malá náměstí.
V rukou potápěčů končí několik keramických střepů, díky nim začne pečlivý výzkum. Odborníci přijdou s tvrzením, že město je staré více než 5 tisíc let.
Jenže po shonu v 60. letech cvrkot kolem Pavlopetri utichne a archeologové se k němu vrátí až začátkem roku 2009. Za asistence sonaru odkryjí celkem 15 zachovalých budov.
Zjistí, že tamní civilizace byla velice vyspělá, udržovala dokonce čilé obchodní vztahy s nedalekou Krétou. Na základě dalších objevů historici osvětlí důvod, proč město končí pod vodou.
Oblast totiž zasáhne série ničivých zemětřesení, do toho všeho se přidává zvyšující se mořská hladina. A tak nebohé Pavlopetri končí kolem roku 1000 př. n. l. mezi rybami!
Dnes je celá oblast ohraničená bójemi, lokalitu totiž ohrožovaly lodě, které vířily mořské dno. K městu můžou zamířit i turisté, v neoprenu a s dýchacím přístrojem je provede školený průvodce
