Když se řekne „sebevražedný útok“, většině z nás se vybaví piloti kamikaze, kteří se s letadly řítili na americké lodě. Jenže Japonsko v posledních letech války nevsadilo jen na útoky z nebe.
V zoufalé snaze zvrátit neodvratnou porážku nasadilo i zbraně, které útočily na zemi i pod hladinou moře. Tyto méně známé projekty odhalují temnou stránku fanatické víry v čest a oběť.
Pod vodou útočila například lidská torpéda, známá jako kaiten. Byla to v podstatě upravená torpéda, do kterých se vešel pilot, který je navedl na nepřátelskou loď.
Tyto zbraně byly téměř nezastavitelné, protože pilot mohl s torpédem manévrovat až do poslední chvíle. Ačkoliv byla jejich úspěšnost omezená, představovala pro spojenecké lodě velkou hrozbu.

Další zbraní byly sebevražedné čluny, jako byly Šinjó a Maru-ni. Jednalo se o rychlé čluny naložené výbušninami, které se snažily narazit do nepřátelských plavidel.
Japonci dokázali s těmito čluny plnými výbušnin udělat velký kus práce, ale na druhou stranu tyto útoky stály nespočet lidských životů. Pro mladé muže to byly v podstatě jednosměrné jízdenky.
Na souši pak útočili vojáci opásaní výbušninou a ukrytí v jámách. V okamžiku, kdy nad nimi projížděl nepřátelský tank, se odpálili, aby ho zničili.
Podobné taktiky používali i potápěči vyzbrojení výbušninami na bambusových tyčích, kteří se snažili potopit lodě, které proplouvaly nad nimi. Japonská armáda v tomto období už neměla na výběr.
Byla nucena spoléhat na lidské oběti, aby se alespoň pokusila zastavit spojenecký postup.

Tyto útoky, ačkoliv se zdají být z dnešního pohledu nepochopitelné, jsou dokladem zoufalství a odhodlání, se kterým Japonci bojovali v závěrečné fázi druhé světové války. Jejich bojová doktrína se opírala o myšlenku, že čestná smrt je lepší než ponížení.
Tyto sebevražedné útoky tak nebyly jen vojenskou taktikou, ale staly se i symbolem japonské kultury, ve které byla čest a obětování se pro vyšší dobro ceněno nade vše.
Západní svět stále hledá odpovědi na otázku, co vedlo Japonce k takovým činům. Ale odpověď je složitější, než se zdá. Bylo to spojení starých válečných tradic, militaristické ideologie a bezvýchodné situace, ve které se Japonsko ocitlo.
Tyto útoky, ať už z nebe, ze země, nebo z vody, jsou tragickým příběhem o tom, jak válka ničí lidské životy a mění lidi v zbraně.