Pro některé slavné osobnosti, které se proslavily ve vědě, se škola stala tvrdým oříškem. Špatné známky se u nich objevovaly v úplně stejné míře jako u ostatních studentů a nejenom to. Příkladem je i český rodák Gregor Johann Mendel.

„Propadl jste,“ oznamuje v roce 1850 komise vídeňské univerzity 28letému studentovi Gregoru Johannu Mendelovi (1822–1884) po zkoušce z přírodopisu.

Ironií osudu je, že právě v oboru, kvůli kterému jako žák u učitelských zkoušek neuspěl, se později stane celosvětově uznávaným objevitelem.

Moravan si uvědomí důležitost matematiky

Rodák z Hynčic (dnes součást obce Vražné v okrese Nový Jičín), „Moravan mluvící německou řečí“, jak sám sebe velice rád označuje, ale nakonec studium úspěšně zvládne.

Zároveň si uvědomí, jak je při vysvětlování přírodovědných dějů důležitá matematika a statistika.

Vymyslí slavné zákony

Už jako opat brněnského augustiniánského kláštera se Mendel velmi intenzivně zabývá pokusy křížení hrachu a díky pečlivému pozorování a podrobným záznamům nakonec po letech výzkumů stanovuje tři pravidla přenosu genů u rostlin – později slavné Mendelovy zákony dědičnosti.