Odkud se vzala slavná harappská civilizace? Není vyloučeno, že její počátky sahají ještě mnohem dále, než se předpokládalo až do doby před 10 000 lety.
Možná už tehdy se na Íránské plošině v oblasti dnešních hranic Indie a Íránu usazují zemědělci. Jakmile ovládnou říční toky, pravděpodobně zamíří dál na východ do úrodných údolí Indu a v současnosti již vyschlé řeky Sarasvatí.
Během jarních záplav budují přehrady. Vodní nádrže využívají jako zdroj pro zavlažování polí. Proti nečekaným povodňovým vlnám z nedalekého Indu poslouží široké cihlové zdi.
Přestože pro záplavové oblasti je typický jiný druh půdy než v sušších a vyšších polohách, i tady pole rodí bohatě. Zdejší obyvatelé tvoří nepřehlédnutelnou konkurenci Mezopotámii.
Výrazným prodejním artiklem, který láká kupce z daleka, se prý stává především modrý nerost lazurit.
Obyvatelé nemají tvář
Nezodpovězená je i otázka, jaká je totožnost prvních harappských obyvatel. „Jsou neprosto bez tváře,“ vyjadřuje svoje dojmy Gregory Possehl (1941‒2011) z Pennsylvánské univerzity v Kalifornii.
Naznačuje, že o Harappanech víme velmi málo a stěží bychom dokázali podrobněji popsat jejich způsob života. Historikové si myslí, že civilizaci v Mohendžodaru a Harappě založili Ádivásiové, původní indičtí domorodci tmavé pleti.
Rozsáhlá civilizace
Výzkumy v průběhu 20. století odhalují i další sídla, která také patří k harappské civilizaci a pocházejí ze stejné historické etapy. V roce 1968 archeologové odkryjí město Kálíbanghan v indickém státě Rádžasthán a sídlo Lothal.
O třicet let později dojde k dalšímu objevu u Varánasí. Významným zdrojem vykopávek se stává také vesnice Birhana v indickém státě Harijána.
Datování zlomků zvířecích kostí a keramiky z Birhany pomocí radiokarbonové metody navíc dokládá, že civilizace je starší, než se předpokládalo.
„Výzkum posunul období starověku zpátky až do osmého tisíciletí před naším letopočtem,“ prohlašuje indický profesor Anindja Šarkar. Všechno tak ukazuje na rozsáhlou a velmi starou civilizaci.
