Středomoří a Blízký východ je lokalitou, kterou podle názoru vědců silně ohrožuje možnost příchodu vlny tsunami. V dávné minulosti obří masa vody pohltila například řecký ostrov Théra, řeckou Olympii, ale také území dnešního Izraele.

Většina archeologů předpokládala, že minojskou civilizaci, která obývala řecký ostrov Kréta, zničilo zemětřesení a následná vlna tsunami po erupci sopky Théry, k níž došlo někdy v letech 1642–1540 př. n. l.

Nové důkazy ale vypovídají o něčem jiném. Badatelé několik desetiletí studovali starověké zápisy, zaznamenané lineárním písmem B na destičkách z Kréty, a na základě jejich přečtení dospěli k názoru, že tu i po sopečné erupci existoval život.

Lineární písmo B používali staří Řekové a Mykéňané, což potvrzuje, že minojská civilizace přijala prvky mykénské kultury. Proč? Mykénští, obývající pevninské Řecko, patrně zaútočili na Krétu. Minojce zdecimovali, ale nevyvraždili a ti pak zřejmě přejali jejich písmo.

Dalším důkazem, podporujícím teorii o přežití Minojců, je i samotný palác v Knossu. Ačkoli se nachází jenom 100 metrů nad mořskou hladinou, erupce sopky a tsunami ho nezničila.

Masa vody vysoká pět metrů

Geoložka Beverly Goodmanová z Univerzity v Haifě pátrala v roce 2009 s podmořskými archeology v izraelském přístavu Caesarea (dřívější sídlo římského prefekta provincie Judea) po potopených lodích z doby Římské říše.

Během průzkumu ji však místo vraků upoutaly neobvyklé geologické zlomy na mořském dně, které se jí pomocí radiokarbonové analýzy podařilo datovat do období let 1500 př. n. l. a 100, 500 a 1100 n. l. Je pravděpodobné, že pobřeží dnešního Izraele v těchto letech postihly obrovské vlny tsunami, které mohly být vysoké až pět metrů a způsobily škody na souši až ve vzdálenosti dvou kilometrů od pobřeží.

Podrobný výzkum ale teprve začíná.

Důkazy opakovaných vln

Podle nedávných poznatků smetla starořeckou Olympii série ničivých vln tsunami, nikoli zemětřesení v roce 551 n. l., jak se dosud předpokládalo. Andreas Vött z geografického ústavu univerzity v německé Mohuči považuje rodiště olympijských her za „jedno z nejzajímavějších geoarcheologických tajemství v oblasti Středozemního moře“. Pro jeho hypotézu o tsunami hovoří skutečnost, že je těžké vysvětlit, jak malá říčka Kladeos mohla zanést dávné město několika metry naplavenin, které se svým složením liší od zemského povrchu v okolí.

Důkazem pro opakované gigantické vlny jsou například zbytky šnečích ulit. Vlny tsunami, které postihly celé údolí kolem Olympie, proběhly podle výzkumů v letech 585–647 n. l. nejméně čtyřikrát.