„Zkomponujte pro mne rekviem. Musí být ale tak působivé, aby při každém tónu posluchači běhal mráz po zádech,“ zadává v roce 1791 anonymní posel zakázku hudebnímu skladateli Wolfgangu Amadeovi Mozartovi.

Poslíček přichází od rakouského hraběte Franze von Walsegga (1763–1827).

Práci zřejmě zprostředkoval přítel Wolfganga Amadea Mozarta (1756–1791), rakouský obchodník Michael von Puchberg (1741–1822), aby skladateli pomohl k penězům. Vyčerpaný komponista po zakázce vděčně sáhne.

Má ve zvyku si užívat život plnými doušky, a to samozřejmě něco stojí. Věčně se proto utápí v dluzích a nabídka přichází jako na zavolanou. Mozart vypadá přepracovaně, ale přesto se pouští do skládání.

Otéká po celém těle

V září roku 1791 má v Praze premiéru jeho opera La Clemenza di Tito u příležitosti korunovace Leopolda II. (1747–1792) českým králem. Poté se umělec vrací zpátky do Vídně, kde ho 20. listopadu 1791 nečekaně zaskočí nemoc.

Zvrací, má vysokou horečku. Navzdory tomu, že o něj pečují dva tehdejší nejlepší vídeňští lékaři Franz Closset a Matthias von Sallaba, jeho stav se nelepší.

Otcova muka později popisuje Mozartův syn Karel Thomas (1784–1858), který tvrdí, že se „objevil tak velký otok po celém těle, že se nemocný nemohl ani pohnout, a dále zápach, který ohlašoval vnitřní rozklad“.

Naposledy Mozart vydechne 5. prosince 1791, když se ručičky hodin blíží k jedné ranní.

Onemocněl revmatickou horečkou?

Matrika zemřelých u vídeňského Svatoštěpánského dómu uvádí 6. prosince 1791 jako příčinu úmrtí „horečku s vyrážkou“, tímto výrazem lékaři Sallaba a Closset označují pravděpodobně revmatickou horečku.

„Onemocněl v pozdním podzimu zánětlivou revmatickou horečkou, která byla tehdy u nás rozšířená a zachvátila mnoho lidí,“ vyjadřuje se k Mozartově smrti v roce 1823 i Eduard Guldener von Lobes (1763–1827), nejvyšší zemský lékař Dolních Rakous.

Může za všechno parazit?

 „Mozartova smrtelná nemoc je vysvětlena,“ poznamenává k těmto svědectvím rakouský patolog Hans Bankl (1940–2004) a nepřipouští žádné legendy o otravě.

Americký lékař Jan V. Hirschmann ovšem v roce 2001 dojde k názoru, že za skladatelův konec může trichinelóza způsobená parazitem ze špatně propečeného vepřového masa. Tehdy se totiž vepřové nepeklo tak dlouho a důkladně jako dnes.