Egyptská královna Hatšepsut se zuřivě drbe na lokti. Z doruda rozškrábané kůže se jí olupují závěje bílých šupinek. „Podej mi mastičku,“ vykřikne panovnice na svého sluhu, když už je svědění nesnesitelné.  

Podrážděnou kůži si Hatšepsut († 1458 př. n. l.) potírá mastným krémem z malého flakónku. Mast po chvíli začíná působit a Hatšepsut vydechne úlevou. 3500 let starý flakónek, nalezený v její hrobce, skončí ve sbírce Egyptského muzea bonnské univerzity.

Tam v roce 2009 upoutá vědce, kteří se rozhodnou prozkoumat zbytek tekutiny v nádobce.

Po dvou letech bádání se ukáže, že nádobka neobsahuje parfém, jak všichni předpokládali, ale pleťovou mast s palmovým a muškátovým olejem.  

K čemu sloužila spousta tuku? 

„Nemyslím si, že by si někdo dával tolik tuku na tvář. To by vypadal jako mastný talíř,“ komentuje nález německý farmakolog Helmut Wiedenfeld. 

„Našli jsme hodně nenasycených mastných kyselin, které poskytují úlevu lidem s kožními nemocemi,“ dodává. V královnině rodině se skutečně vyskytovalo kožní onemocnění, pravděpodobně lupenka. Také uhlovodíky z kreozotu a asfaltu, objevené v nádobce, slouží k boji proti chronickým vyrážkám.

Kvůli rakovinotvorným účinkům se ale musí dávkovat opatrně. Za nejnebezpečnější ovšem badatelé považují dochované zbytky benzopyrenu.  

 Dobří chirurgové, ale mizerní internisté  

Tušila Hatšepsut, že se pokouší sama sebe zahubit? Těžko, účinky látek v lidském těle tehdy neznala ani ona, ani její doktoři. „Egypťané byli dobří praktičtí lékaři a chirurgové, ale mizerní internisté,“ vysvětluje Wiedenfeld. „Již dlouhou dobu víme, že Hatšepsut měla rakovinu a asi na ni i umřela.

Nyní možná známe její skutečnou příčinu,“ dodává německý egyptolog Michael Höveler-Müller. Panovnice kromě rakoviny trpěla i cukrovkou, řídnutím kostí, zánětem kloubů a obezitou.