23. května 1618 připomíná situace v Praze rozpálený kotlík, ze kterého právě utíká guláš. Celá Evropa se kvůli rozbušce, kterou později historikové nazvou třetí pražskou defenestrací, ponoří do vleklé třicetileté války.

První pražská defenestrace? Více zde!

Druhá pražská defenestrace? Více zde!

Stejně jako dříve „král Dobře“ – Vladislav II. Jagellonský, i zarputilý katolík Ferdinand II. Habsburský (1578–1637) slibuje před korunovací zachování svobody vyznání.

Z té ale nic nebude. Co se tedy stane hlavní rozbuškou pro defenestraci? Nespokojenost se situací je samozřejmě dlouhodobá, poslední kapkou zřejmě bude zboření kostela v obci Hrob a zavření kostela v Broumově.

Císařský pohůnek tu není, tak vyhodíme tyhle!

Jindřich Matyáš Thurn (1567–1640), Václav Budovec z Budova (1551–1621), Jáchym Ondřej Šlik (1569–1621) a Albrecht Jan Smiřický (1594–1618) patří ke stavům.

Tito pánové se s ozbrojeným doprovodem vydají do Starého paláce Pražského hradu.

Nejvyššího císařského místodržícího Zdeňka Vojtěcha Popela z Lobkovic (1568–1628) tu nenajdou, tak si vystačí s přítomnými Jaroslavem Bořitou z Martinic (1582–1649) a Vilémem Slavatou z Chlumu (1572–1652).

Co s nimi? Vyhodí je z okna ven! A za nimi letí také písař Filip Platter Fabricius (asi 1576–1640).

Zachránil je hnůj, nebo příkrý svah? 

Zraněný nakonec bude vážněji Slavata, a to jen kvůli tomu, že padá blízko zdi a zavadí hlavou o římsu. A ti ostatní? Čile se zvednou z příkopu a peláší pryč!

Slavatovi pomůže služebnictvo Polyxeny Lobkovické z Pernštejna, ale později bude jeho přežití bráno jako zázrak. Odsouzenci prý padají do hnoje – proto žádné zranění z pádu.

I vzbouřenci tvrdí, že místodržící padají do měkkého, tak se jim zase tak moc stát nemohlo. Dnes již těžko říci, řada historiků si myslí, že defenestrované zachránil spíš sklon svahu pod okny.

Česká „hra o trůny“?

Defenestrovaní i spousta dalších jsou s okamžitou platností z Prahy vykázáni. A vzbouřeným stavům záhy vyvstane nový problém – 19. srpna 1619 prohlásí Ferdinanda II. za sesazeného. Kdo se ale stane českým králem?

24letý Albrecht Jan Smiřický, na kterého sázejí, umírá 18. listopadu 1618 na tuberkulózu. Ve hře tak zůstávají tři šlechtici:

Karel Emanuel I., vévoda Savojský (1562–1630), Jan Jiří I., kurfiřt Saský (1585–1656), a vůdce Protestantské unie Fridrich Falcký (1596–1632), který se stane „Zimním“ králem.

Přezdívku si vyslouží už od svých současníků, na trůnu totiž vydrží pouhý rok. Po fiasku na Bílé hoře vezme do zaječích.