V Havířově si děti užívají prázdnin a slunečného dne, ženy havířů chystají manželům pořádnou svačinu na odpolední šichtu. Netuší, že pro mnohé je to naposledy.

Páteční ranní směna je téměř u konce, když hodinu po poledni jeden z unavených horníků při procházení 11 slojí v úrovni 3. patra zavadí o spínač pásového dopravníku. Gumový pás se dává do pohybu. Krátce poté směna vyfárá a odpolední sjede dolů. Naprázdno běžícího dopravníku v místě, kde se toho dne netěží, si nikdo nevšímá. Ani zápachu spálené gumy, když se pás třením vznítí.

Kolem půl čtvrté odpoledne zazvoní u dispečerů telefon: „Na jedenáctce je z ďury citit jakby se guma palila,“ volá znepokojený muž. Dispečeři však na hlášení o zápachu z výdušné šachty nereagují. Záchranáře povolají až po 17 hodině, kdy hustý kouř odřízne horníky ve 2. patře dolu.

Záchranářům se nedaří k uvězněným havířům proniknout. Zastaví je žár a dým. „Neviděli na krok. Museli se uvázat se na lano, protože jak by se kdo ztratil, tak ho nikdo nenajde,“ vzpomíná František Kučera. Odebraný vzorek ovzduší ukáže množství jedovatých zplodin, horníci ve slojích si však nebezpečí stále neuvědomují. Některé dokonce zastihne smrt při uklízení nářadí do beden. Stačí chvíli vdechovat jedovatý oxid uhelnatý a přichází bezvědomí. A jemu v patách smrt. Boj s ohněm se navíc komplikuje. Plameny naruší vodovodní potrubí, které je shodou okolností vedeno právě přes požárem zachvácený úsek. Než se podaří dopravit vodu hasičskými hadicemi, dochází k závalu. V 8. sloji je uvězněno 98 havířů. Všichni se udusí oxidem uhelnatým a dalšími zplodinami. Nejmladšímu z nich ještě není sedmnáct let.

To už je nahoře všechno na nohou. Připraveno je 40 záchranářských čet, ve kterých zasahuje přes 700 mužů, pomáhají také hasiči, civilní obrana a milice. Z 338 havířů odpolední směny se jich daří dostat nahoru 230. Podle průzkumných čet je nulová šance, že by v chodbách přežil ještě někdo další. Ukazuje se také, že požár se nedaří uhasit. Před půlnocí je rozhodnuto ohroženou oblast uzavřít a zazděním chodeb zabránit přístupu kyslíku. Záchranáři se znovu vydávají dolů o týden později. S nasazenými kyslíkovými maskami, protože koncentrace kysličníku a metanu je stále vysoká. Zmáhání závalu a vyprošťování obětí probíhá v teplotách kolem 45°C. Dusno je i na povrchu. Zodpovědní lidé jsou souzeni a odsouzeni i když v rámci stranických instrukcí se tisk o neštěstí příliš nerozepisuje. Sem tam se objevuje zmínka, titulní strany jsou však nadále věnovány budovatelským úspěchům a světlým zítřkům.