Skip to content

Tresty za smilstvo a cizoložství: Za zabití nemanželského dítěte přijdou padlé ženy o hlavu!

Houf dětí si se smíchem ukazuje prstem na ženu stojící v kleci na náměstí. Kromě sprostých nadávek za ní co chvíli přiletí i pukavec. Kyprá venkovská děvečka, která se provinila cizoložstvím, si z toho ale pranic nedělá. No a co, trochu smradu přece přežije. Navíc za chvilku odbudou radniční hodiny poledne a ona konečně vyjde ze svého potupného vězení.

„Tato klec stála vždy na prostřed rynku pro potrestání kurev neb padlých osob. Ten trest byl na dvě a více hodin, obyčejně před polednem, když děti a studenti ze školy šli, kdež také to samé na ni smradlavý vejce, bláto a jiný neřád házely. Za ten čas téhož trestu stál u ní na stráži biřic neb právní posel.“

Tak popisuje historiograf Pardubic František Červenka (†1829) ve svých Memorabiliích jeden z trestů, který museli v 18. století vytrpět odsouzenci za mravnostní delikty.

Smilníci mívali masky s kohoutím peřím, symbolem chlípnosti a ženy tam stávaly ve žlutém oděvu se žlutou nebo černou svící v ruce, na hlavě se slaměným či zimostrázovým věncem,“ upřesňuje současný český historik Jindřich Francek, jak vypadali odsouzenci na pranýři. Přesto u nás cizoložství jenom kvete.

Na vystavování padlých osob dobře posloužila klec, která se i s nimi dopravila doprostřed náměstí. A všichní lidé měli podívanou.

Smrt za smrt
6. června 1720 vyslýchají v Pecce v Podkrkonoší Dorotu Brunšvegrovou (*1687) původem z Ostroměře. Nebohá Dorota ve strachu přiznává, že prý si hned dvakrát intimně užívala s Jiřím Bzenským, synem mlynářky, sezdaní přitom samozřejmě nebyli. Následky sblížení na sebe nenechaly dlouho čekat.

Když o devět měsíců později rodí Dorota na zahradě pod švestkou, popadne ji panika z následné ostudy a novorozeně raději hodí do nedaleké vody.

Muži se mají k ženám. Někdy tato náklonnost ovšem mívá následky, kterých se žen pokoutně zbavují. Zabít nemaželské dítě je ovšem trestné.

„Nevím, jak jest mi to přišlo, to jen Bůh ví. Jak mi ho Pán Bůh dal, tam sem s ním šla a nesla do vody a tu hned chmatala sem rukou po něm, ale hrůza mne obešla a tu sem vtom od vody odešla,“ líčí u soudu Dorota.

Přitom infanticidium, zahubení neřádně nabytého plodu, tedy zabití dítěte počatého smilstvem jako v Dorotině případě, nebo také cizoložstvím, se tenkrát trestá smrtí. Dorotka proto skončí v rukou kata.

Zahubit plod – za to čeká hříšnici trest smrti.

Rychtář chce podvádět
Když si na 4. února 1722 pozvou náchodští konšelé k výslechu dvaapadesátiletého ženatého Jiřího Kroužila a jeho bývalou služebnou, třicetiletou Magdalenu Hajnovou, dozvědí se, kolikrát se sexuálně sblížili: „Jednou na síni, podruhý v kuchyni, potřetí na stáji, počtvrtý nahoře v komoře a popátý dole v maštali. On mne porazil, byl vopilej, neb on se tak začasto vopije,“ tvrdí Magdalena.

Kroužil, který je už třicet let ženatý, ale přiznává jenom jeden sexuální styk, ačkoli i ten by nejraději utajil. Jenže má smůlu, protože z náhodných sexuálních radovánek se narodila dcera Mariana a všechno prasklo, když se rychtář Magdaleny vyptával, s kým dítě vlastně má. Přitom dobře věděl, že dcerka je Kroužilova a dokonce se snažil přimět Magdalenu, aby Kroužilovo otcovství zapřela a hodila je na některého z vojáků, kteří tudy táhli.

„Mne naváděli, abych já na vojáka počítala a ne na Kroužila. Já sem ale ten hřích na sobě nechati nechtěla, povídala sem pravdu,“ vypráví konšelům onoho únorového dne Magdalena.

Bohužel ne každé dítě má to štěstí, že je počato z lásky.

Chlípník půjde do žaláře
Rychtář, kterému se nepodaří donutit bývalou Kroužilovu služebnou k podvodu, ji pošle rovnou do náchodského zámeckého vězení, kde zůstane s kruhem na krku rovné tři týdny a potom stráví další tři trhové čtvrtky v kleci na náměstí.

Případ potom projednává pražský apelační soud (odvolací soud od městských soudů v zemích České koruny – pozn. red.), který se sejde 31. srpna 1722 a rozhodne, že Magdalena „po tom dlouhém již vystálém arestu (vězení – pozn. red.) nyní propuštěna býti má podle práva“. Kroužil, který předtím získal za 24 zlatých (kráva tehdy stála v rozpětí 3–14 zlatých) milost, ale teď dopadne hůř, v poutech si posedí celých šest týdnů. Navíc si teď dost užije i od manželky, která ze začátku nevěřila, že se její manžel spustil a ze svedení vinila Magdalenu.

Nejhorším mravnostním deliktem podle práva zůstává zabití dítěte počatého z hříchu, a to jak záměrný potrat, tak i vražda novorozence. Soudci ale musí hříšnicí prokázat, že skutečně měla v úmyslu dítěti vzít život,

 

Foto: historyonthenet.com, ancient-origins.net, pinterest.com, pixabay.com
Právě v prodeji
Sdílej!
Komentáře
Další články z rubriky Historie
Zobrazit více …