Chcete zažít dobrodružství, které voní dálkami, a přitom se nehnout z pohodlí železničního kupé? Vydejte se po kolejích legendární Transsibiřské magistrály – nejdelší železnice světa, která měří neuvěřitelných 9 288 kilometrů.
Spojuje Moskvu s tichomořským Vladivostokem a cesta napříč Ruskem zabere asi šest dní. Týden mezi kolejemi, stepí, tajgou a horami. A jestli chcete tu pravou atmosféru plnou setkávání, smíchu i vůně instantních nudlí, nasedněte klidně do třetí třídy.
Tam totiž Rusko žije naplno. Myšlenka postavit železnici napříč Ruskem vzniká už v 19. století, ale teprve car Alexandr III. ji v roce 1866 promění v plán. Stavět se začne o čtvrt století později, roku 1891 pokládá základní kámen car Mikuláš II.
V prvních letech maká devět tisíc dělníků, pak už šedesát tisíc, trestanci, vojáci, dobrovolníci. Koleje rostou ze dvou stran zároveň, z Moskvy i z Vladivostoku. Trvá dvanáct let, než se trať spojí.
První vlaky projíždějí celou trasu v roce 1903, i když finální podobu dostane až o třináct let později. Stavba přetváří celý východ země, vznikají města, mosty přes Jenisej i Amur, tisíce kilometrů kolejí v permafrostu.
Elektrifikace se protáhne na více než sedmdesát let, a tak se Transsibiřská magistrála naplno zmodernizuje až v roce 2002. Dnes po ní denně pendlují vlaky s cestujícími, kteří touží po nejdelší dobrodružné jízdě svého života.
Ve třetí třídě s vůní čaje a vodky
Vlak nabízí tři třídy od luxusu po syrovou realitu. První třída má dvoulůžková kupé, klimatizaci i televizi. Druhá už je spartánštější, čtyřmístná, ale stále pohodlná. A pak je tu třetí třída, „platskartnyj“.
Otevřený vagon s lehátky, kde se potkáte s lidmi z celého Ruska i z ciziny. Není tu sprcha, ale nechybí samovar s horkou vodou, čaj, instantní jídla a nekonečné rozhovory.
Po pár hodinách se smějete s lidmi, které jste předtím neznali, a po pár panácích vodky vám připadá, že jste jedna velká rodina. Cestování tu má duši, ačkoliv komfort není prvotřídní, zážitky rozhodně ano.
Osm časových pásem, tisíc kultur
Na trase z Moskvy do Vladivostoku projedete osm časových pásem a poznáte tváře Ruska, jaké v žádné učebnici nenajdete. Kazaň, metropole Tatarstánu, vás okouzlí orientální architekturou a minarety.
Jekatěrinburg připomene tragický osud carské rodiny, Novosibirsk vás překvapí moderním ruchem a obrovským nádražím. Za řekou Jenisej čeká Krasnojarsk, brána do Sibiře, a o pár set kilometrů dál Irkutsk, město na březích Angary, kde pobýval i Jaroslav Hašek.
Nedaleko leží jezero Bajkal, modrý zázrak obklopený horami. Až dojedete do Ulan-Ude, ocitnete se v buddhistickém světě Burjatské republiky, kde chrámy voní kadidlem a lidé se smějí očima.
Konečná je Vladivostok, tichomořský přístav, kde se po šesti dnech kolejí zhluboka nadechnete mořského vzduchu. Transsibiřská magistrála není jen železnice. Je to putování napříč kulturami, vírami a časem.
