Je neděle 3. července 1988. Na letišti v íránském Bandar Abbásu se připravuje ke startu letadlo Airbus A300 společnosti Iran Air. Má namířeno do Dubaje. Pravidelný čas odletu je zpožděn o 27 minut kvůli problému při odbavení jednoho z pasažérů.

Letadlo se odlepí od země v 10:17 hodin. Do svého cíle však nikdy nedoletí.

V té době zuří válka mezi Irákem a Íránem a Perský záliv je místem, kde také probíhají boje. V osudný den se americký vojenský křižník USS Vincennes zaplete do konfliktu s íránskými ozbrojenými čluny.

Let číslo 655, mířící poklidně ke svému cíli se brzy dostane přímo nad Hormuzský průliv, spojnici mezi Perským zálivem a oceánem. Posádka lodi ho pod stresem vyhodnotí jako vojenské letadlo a na rozkaz kapitána Williama Rogerse (*1938) na něj vypálí dvě střely.

Jedna z nich zasáhne cíl.

Série fatálních chyb

Nikdo z 290 osob na palubě včetně 66 dětí a 16 členů posádky incident nepřežije. Rozbíhá se kolotoč vyšetřování, které odhalí sérii závažných chyb na straně posádky křižníku USS Vincennes. Posádka lodi se pokoušela spojit s íránským Airbusem, avšak na vojenské frekvenci, takové zprávy tedy nemohlo civilní letadlo přijímat.

Tři vzkazy, pro které použije civilní frekvenci, však nejsou přesné a není jasné, kterému letadlu v oblasti jsou určeny. Radar navíc zachytí kód, který odpovídá vojenskému letadlu.

Mylná vyhodnocení

Později se zjistí, že pocházel z vojenské stíhačky, připravující se ke startu na nedalekém letišti. Důstojníci na USS Vincennes se navíc domnívají, že letadlo klesá a chystá se k útoku, i když pozdější vyšetřování jasně ukáže, že tomu tak nebylo.

Jiné dvě lodi, hlídkující v oblasti však dokázaly určit, že jde o dopravní letadlo i to, že stoupá, aniž by přitom disponovaly tak špičkovým vybavením, jako křižník USS Vincennes. Jejich posádky později potvrdí, že kapitán Rogers byl velmi bojechtivý, což se projevovalo už několik dní předtím, kdy nedodržoval předepsané vzdálenosti k íránským lodím.

Zbraně by neměly zahálet…

Údajně také už dříve tvrdil, že tak skvěle vyzbrojené plavidlo, jako je křižník USS Vincennes by nemělo jen zahálet a hlídkovat. Zahájí proto palbu na íránské lodě pod falešnými záminkami. V inkriminovaný den měl navíc dostat informace od tajných služeb, že lze očekávat íránský útok.

K tragédii přispěly i další okolnosti. K těm patří také opožděný start letadla, kvůli kterému ho operátor na lodi nemohl zařadit k žádným pravidelným leteckým spojům v daném leteckém koridoru i to, že se krátce před událostí nad oblastí objevilo íránské vojenské letadlo, které působilo, jakoby vyhledávalo cíle pro stíhačky.

Vlastně se nic nestalo?

Oficiální americká místa později k celé události vydají prohlášení, ve kterém sice vyjádří politování, ale formálně se neomluví. Dokonce tvrdí, že posádka křižníku v dané chvíli jednala tak, jak vyžadovala situace a vina je hlavně na straně Íránu, který nechal létat svá dopravní letadla v oblasti, kde hrozí zvýšené nebezpečí kvůli probíhajícímu válečnému konfliktu.

Křižník USS Vincennes přitom v době incidentu neoprávněně narušil íránské výsostné vody, což původní oficiální zpráva o neštěstí zatajila. Nikdo není odsouzen, USA vyplatí za incident po 8 letech finanční kompenzaci, aby se předešlo vynesení rozsudku u mezinárodního soudního dvora v Haagu.

Kapitán Rogers je za dobu své služby na křižníku vyznamenán řádem Legie zásluh, které patří k nejvyšším americkým vojenským vyznamenáním.