Je neděle 3. července 1988. Na letišti v íránském Bandar Abbásu se připravuje ke startu letadlo Airbus A300 společnosti Iran Air. Má namířeno do Dubaje. Pravidelný čas odletu je zpožděn o 27 minut kvůli problému při odbavení jednoho z pasažérů.
Letadlo se odlepí od země v 10:17 hodin. Do svého cíle však nikdy nedoletí.
V té době zuří válka mezi Irákem a Íránem a Perský záliv je místem, kde také probíhají boje. V osudný den se americký vojenský křižník USS Vincennes zaplete do konfliktu s íránskými ozbrojenými čluny.
![](https://rfapi.digicon.cz/img/logo/rf-hobby.cz.small.jpg)
Let číslo 655, mířící poklidně ke svému cíli se brzy dostane přímo nad Hormuzský průliv, spojnici mezi Perským zálivem a oceánem. Posádka lodi ho pod stresem vyhodnotí jako vojenské letadlo a na rozkaz kapitána Williama Rogerse (*1938) na něj vypálí dvě střely. Jedna z nich zasáhne cíl.
![Příbuzní obětí se pokoušejí identifikovat své blízké.](http://epochaplus.cz/wp-content/uploads/2018/11/1-32-768x464.jpg)
Série fatálních chyb
Nikdo z 290 osob na palubě včetně 66 dětí a 16 členů posádky incident nepřežije. Rozbíhá se kolotoč vyšetřování, které odhalí sérii závažných chyb na straně posádky křižníku USS Vincennes.
Posádka lodi se pokoušela spojit s íránským Airbusem, avšak na vojenské frekvenci, takové zprávy tedy nemohlo civilní letadlo přijímat. Tři vzkazy, pro které použije civilní frekvenci, však nejsou přesné a není jasné, kterému letadlu v oblasti jsou určeny. Radar navíc zachytí kód, který odpovídá vojenskému letadlu.
Mylná vyhodnocení
Později se zjistí, že pocházel z vojenské stíhačky, připravující se ke startu na nedalekém letišti. Důstojníci na USS Vincennes se navíc domnívají, že letadlo klesá a chystá se k útoku, i když pozdější vyšetřování jasně ukáže, že tomu tak nebylo.
Jiné dvě lodi, hlídkující v oblasti však dokázaly určit, že jde o dopravní letadlo i to, že stoupá, aniž by přitom disponovaly tak špičkovým vybavením, jako křižník USS Vincennes.
![](https://rfapi.digicon.cz/img/logo/rf-hobby.cz.small.jpg)
Jejich posádky později potvrdí, že kapitán Rogers byl velmi bojechtivý, což se projevovalo už několik dní předtím, kdy nedodržoval předepsané vzdálenosti k íránským lodím.
![Špičkově vybavené plavidlo USS Vincennes](http://epochaplus.cz/wp-content/uploads/2018/11/2-28-768x432.jpg)
Zbraně by neměly zahálet…
Údajně také už dříve tvrdil, že tak skvěle vyzbrojené plavidlo, jako je křižník USS Vincennes by nemělo jen zahálet a hlídkovat. Zahájí proto palbu na íránské lodě pod falešnými záminkami.
V inkriminovaný den měl navíc dostat informace od tajných služeb, že lze očekávat íránský útok. K tragédii přispěly i další okolnosti.
K těm patří také opožděný start letadla, kvůli kterému ho operátor na lodi nemohl zařadit k žádným pravidelným leteckým spojům v daném leteckém koridoru i to, že se krátce před událostí nad oblastí objevilo íránské vojenské letadlo, které působilo, jakoby vyhledávalo cíle pro stíhačky.
![Kapitán William C. Rogers III.je obecně považován za jednoho z hlavních viníků tragédie.](http://epochaplus.cz/wp-content/uploads/2018/11/3-29-768x504.jpg)
Vlastně se nic nestalo?
Oficiální americká místa později k celé události vydají prohlášení, ve kterém sice vyjádří politování, ale formálně se neomluví.
Dokonce tvrdí, že posádka křižníku v dané chvíli jednala tak, jak vyžadovala situace a vina je hlavně na straně Íránu, který nechal létat svá dopravní letadla v oblasti, kde hrozí zvýšené nebezpečí kvůli probíhajícímu válečnému konfliktu.
Křižník USS Vincennes přitom v době incidentu neoprávněně narušil íránské výsostné vody, což původní oficiální zpráva o neštěstí zatajila.
Nikdo není odsouzen, USA vyplatí za incident po 8 letech finanční kompenzaci, aby se předešlo vynesení rozsudku u mezinárodního soudního dvora v Haagu.
Kapitán Rogers je za dobu své služby na křižníku vyznamenán řádem Legie zásluh, které patří k nejvyšším americkým vojenským vyznamenáním.