Úspěch prvního Návratu do budoucnosti (1985) znamená natočení dalších dvou dílů. Ještě předtím se režisér Robert Zemeckis (*1952) zeptá hlavní hvězdy filmu Michaela J. Foxe (*1961), do jakého období by se rád podíval.
„Líbil by se mi Divoký západ. Rád bych se setkal s kovboji,“ odpoví mu herec. A jeho přání je mu ve třetím díle splněno. Ono „setkání s kovboji“ se ale Foxovi málem stane osudným.
Co takhle bez krabice?
Konkrétně jde o scénu, kdy se parta padouchů snaží Foxova hrdinu Martyho McFlye oběsit. Její natáčení v roce 1989 trvá dlouho a štábu i Foxovi během toho už dochází trpělivost. Prvních několik záběrů stojí herec na krabici, jenže Zemeckis není s jeho výkonem spokojen.
„Pořád nejsi dostatečně autentický,“ vyčítá mu. „Co kdybychom to zkusili bez krabice?“ navrhne pak. Fox neochotně souhlasí.
Nemůžu dýchat!
Domluví se na přesném okamžiku, kdy dá ruku mezi smyčku a krk, aby vše proběhlo v mezích bezpečnosti. Několik počátečních pokusů proběhne tak, jak má, jenže perfekcionista Zemeckis stále brblá. A Fox už začíná být unavený.
Při jednom z příštích záběrů tak neodhadne zmiňovaný moment a smyčka ho začne skutečně škrtit.
Tak dobrý herec opravdu nejsem
Zoufale se na provazu kroutí, lapá po dechu, zatímco režisér se nad jeho výkonem spokojeně usmívá. „Až když sem v bezvědomí zůstal viset na laně, pochopil Bob Zemeckis, ačkoliv byl mým fanouškem, že zas tak dobrý herec skutečně nejsem a zachránil mě,“ vzpomíná Fox. Mimo je zhruba půl minuty. Probírá se ztěžka. Natáčení je na zbytek dne okamžitě zrušeno, aby dostal herec čas se z celého traumatizujícího zážitku vzpamatovat. Naštěstí si ze všeho odnese jen několik šrámů.