Temnou noc krájí pohupující se světla velkého dopravního parníku. Postarší muž v kabině se ukládá ke spánku. „Vzbuďte mě v půl sedmé ráno,“ žádá palubní službu. Ve 22 hodin se za ním zavřou dveře kajuty.
Nikdo neví, jaké myšlenky se v tu chvíli honí v bystré hlavě proslulého vynálezce. Ráno je jeho kajuta prázdná. Po Rudolfovi Dieselovi, otci vznětového motoru, není ani stopy. Hluboké vody chladného oceánu pohřbí jeho tělo i důvod, proč se vzdal života.
O svém budoucím povolání má Rudolf Christian Karl Diesel (1858–1913) jasno už ve 14 letech. Studuje na obchodní škole v německém Augsburgu, kde jeho strýc učí matematiku.
„Maminko, tatínku, chtěl bych se stát inženýrem,“ píše tehdy svým rodičům a ti mu v tom naštěstí nijak nebrání. Ze všech škol vychází s výborným prospěchem a má nakročeno ke slibné kariéře. V červenci 1879 skolí Rudolfa břišní tyfus, a tak musí odložit promoci.
Z nešťastné události nakonec vytěží maximum. Zatímco čeká na další termín zkoušek, učí se mechaniku z první ruky v továrně ve švýcarském Winterthuru. Vzdělaný, ženatý a připravený naplno vynalézat se v roce 1890 stěhuje do Berlína.
Tady dělá pokusy s párou a tepelnou efektivitou materiálů a paliva, ze které nakonec vzejde jeho nejslavnější vynález – vznětový motor.
Sání, komprese, expanze, výbuch
Dieselův motor ho sice při testech ohlušující explozí málem zabije, zanícený vynálezce se však nevzdává.
Roku 1893, tedy sedm let poté, co si nechal německý inženýr Karl Benz (1844–1929) patentovat první spalovací motor, Rudolf představuje světu svůj zbrusu nový pohon. Jeho výtvor slaví úspěch.
Diesel pendluje mezi zeměmi i kontinenty a domlouvá patentní práva i výrobu svého zařízení. Večer 29. září 1913 se tak ocitne na palubě parníku SS Dresden, který jej má dopravit z nizozemských Antverp na obchodní schůzku do Londýna.
Najdou ho na hladině
Ve 22 hodin mizí ve své kajutě. To je naposledy, co ho kdokoli vidí živého. „Pane Diesele?“ hromadí se před dveřmi jeho kajuty členové posádky. Jeho kajutu najdou zamčenou zevnitř a prázdnou.
O 10 dní později nalézá posádka holandské lodi Coertsen tělo muže plující obličejem dolů na hladině moře. Je v tak pokročilém stadiu rozkladu, že jej námořníci nechtějí vzít na palubu.
Vezmou tak z kapes jen osobní věci – ty 13. října Dieselův syn Eugen identifikuje jako majetek svého otce.
Sebevražda s otazníky
Nejčastěji se považuje za příčinu Dieslovy smrti sebevražda. Ne všichni se ale s takovým názorem ztotožňují. Podle některých mohlo jít o nehodu, mnoho lidí však považuje zmizení vynálezce za promyšlenou vraždu!
Na palubě lodi prý byli také důstojníci německé tajné služby. Chtěli snad zabránit Dieselovi, aby předal v napjaté době před první světovou válkou vynález do rukou Britů?
Nesedí jim ani motiv Diesla k sebevraždě – zrovna začal budovat velké impérium a byl vzrušený z možného dopadu jeho objevu. Život geniálního inženýra skončil tragicky a zahalený otazníky, jeho odkaz však pod kapotami milionů automobilů burácí dodnes.
