Mezinárodní tým vědců zkoumal nedávno pandy v čínských horách a zjistil zajímavé skutečnosti, které vyvracejí naše dosavadní znalosti o těchto zvířatech.
Vědci přitom mohli využít také speciálních obojků s GPS, skrytých kamer a fotopastí. Obojky čínská vláda dlouho zakazovala používat a vědcům se to podařilo prosadit až nedávno.
Za pomoci techniky například vyvrátili dosavadní teorii, že pandy jsou zapřisáhlí samotáři.
Okno do života pand
Samotářské pandy velké fascinují milovníky zvířat jako žádný jiný druh na planetě, ale dosud jsme o jejich životě ve volné přírodě věděli velmi málo. Nová odhalení nyní přinesl společný tým čínských vědců a odborníků z Michiganské státní univerzity.
„Pandy jsou v přírodě téměř neviditelné a je velmi těžké je pozorovat. Projekt nám umožnil nahlédnout do běžného života jejich společnosti,“ říká spoluautorka studie Vanessa Hull.
V projektu sledovali vědci čtyři samice a jednoho samce vybavené obojky s GPS a při analýze výsledků se nestačili divit.
Mají svá oblíbená stravovací místa
Podle záznamů pohybu pand vědci zjistili, že se zvířata vyskytovala často ve stejných lokalitách, kam se chodila krmit. Jeden z členů výzkumného týmu to dokonce přirovnal k lidské zálibě chodit do určité hospody, na kterou si zvykli.
Největším objevem je ovšem to, že pandy nejsou tak velcí samotáři, jak se myslelo. Členové sledované skupiny se často scházeli ve stejnou dobu na stejných místech, kterých bylo kolem třiceti, a to třeba v odstupu několika měsíců.
To naznačuje, že mají určitý druh dálkové komunikace, který je svede na stejné místo ve stejný čas.
Pandy pouze na pronájem
Pandy velké nemohou získat zahraniční ZOO natrvalo, Čína jim je pouze zapůjčuje na období 10 let a roční pronájem stojí v přepočtu 28 000 000 korun. Jakékoliv mládě, narozené v době pronájmu, patří Číně.
Pandy dlouho patřili k druhům, kterým hrozilo totální vyhubení. Za posledních 10 let se jejich populace zvýšila o 17 % a dnes jich v Číně žije 1864.