Země a Měsíc tvoří takřka dokonalý pár. Jejich vzájemný tanec probíhá bez velkých třenic a mimo jiné přispěl i ke vzniku života na naší planetě. To Mars se ke svým měsícům chová podstatně hůře…

V současnosti kolem Marsu obíhají dva měsíce. Jsou to malinká tělesa nepravidelného tvaru, která svým vzhledem připomínají proděravělé brambory. Phobos i jeho menší bratr Deimos však v minulosti měli více sourozenců.

Mars s nimi však pořádně zatočil a své zuby si již brousí i na Phobos.

Vzhledem ke zvláštnímu tvaru Phobosu i Deimosu astronomové přepokládali, že to původně byly asteroidy, které Mars zachytil svojí gravitační silou. Pascal Rosenblatt z belgické Královské observatoře však na základě výzkumu dospěl k závěru, že oba měsíce jsou pozůstatkem tvrdé kolize Marsu s jiným tělesem.

To, že si Mars ve své historii prošel pořádnou srážkou, dosvědčují i rozdílné tváře jeho polokoulí. Rozsáhlá pánev, která pokrývá přibližně 40 % povrchu Marsu, známá jako Borealis Basin, je památkou na tuto katastrofu, která se odehrála v mladých a bouřlivých letech sluneční soustavy.

Pánev je 8 500 km široká a 10 600 km dlouhá. Zaujímá tedy větší rozlohu než Asie, Evropa a Austrálie dohromady.

Výsledkem kolize byla nejen jizva na tváři rudé planety, ale i vznik několika oběžnic kolem planety. Stejným způsobem vznikl i náš Měsíc, když si Země kdysi dávno dala velmi vášnivé dostaveníčko s planetkou Theia.

Počítačové modely ukazují, že po nárazu vznikl kolem planety vnitřní a vnější prstenec. Ve vnitřním se postupně zformovalo několik měsíců o velikosti kolem 160 kilometrů, v tom vnějším pak měsíční trpaslíci typu Phobosu a Deimosu.

Mars se však ke svým dětem nechová pěkně. Místo hýčkání je rozsápal slapovými silami. A stačilo mu na to pouhých pět milionů let. A zdaleka mu to nestačí, podobný osud přichystal i pro měsíc Phobos.

Teorie velké srážky s jiným vesmírným tělesem nevysvětluje jen otázky kolem místních měsíců. Naznačuje rovněž, kam se poděla marsovská atmosféra, která je v současnosti stokrát řidší, nebo kam zmizel vodní oceán, jenž povrch Marsu pravděpodobně kdysi pokrýval.