V poštou doručeném balíčku je kniha. Profesor ji otevře a zařízení ukryté v jeho vydlabaných stránkách exploduje. Kovové střepiny mu rozsekají obličej, ruce i hruďník. Unabomber opět útočí!

Theodore John Kaczynski (*1942) je zázračné dítě s IQ 167. Se spolužáky však nevychází. Ani na později na univerzitě, kde tráví nekonečné hodiny zahloubaný do diferenciálních rovnic.

Je posedlý matematikou a o jeho disertační práci profesor Maxwell Reade říká:

„V naší zemi je tak deset, možná dvanáct lidí, kteří by ji dokázali pochopit nebo ocenit.“ V roce 1967 se Ted stává historicky nejmladším učitelem na univerzitě v Berkeley, ale nemá pro tuto práci vlohy.

Studenti si stěžují, že je protivný, koktá a jejich nápady opovržlivě odbývá jako „blbosti“.

Pomsta za zničený les?

Jeho už tak labilní psychiku doráží účast na kontroverzních experimentech psychologa Henryho Murraye (1893–1988). Bez udání důvodu univerzitu opouští, nějaký čas žije u rodičů a pak se stěhuje do Lincolnu v Montaně.

Žije tu v lesní chatě jako poustevník. Bez tekoucí vody a elektřiny. Učí se žít nezávisle na civilizaci, studuje sociologii a politickou filozofii. Dospívá k názoru, že lidstvo lze vyburcovat jen násilím.

Od slov k činům přejde poté, co výstavba nové dálnice ničí jeho oblíbený kout nedotčené přírody.

První bomby jsou primitivní

V květnu 1978 dostává profesor Buckley Crist podezřelý balíček. Přivolá proto policistu. „Možná je to bomba!“ žertují přihlížející studenti, když Terry Marker balíček otevírá.

Exploduje mu v ruce, ale bomba je primitivní a nepříliš účinná. Terry to odnese jen lehkým zraněním. Další útoky jsou už mnohem nebezpečnější.

V roce 1979 bomba umístěná v nákladním prostoru Boeingu 727 na lince Chicago–Washington začne kouřit a donutí letadlo k nouzovému přistání. „Kdyby neselhal časovací mechanismus, mohla exploze zavinit zřícení letadla,“ prohlašuje expertíza.

Protože se útoky soustředí na školy a aerolinky, dostává útočník přezdívku Unabomber (University and Airlane bomber). Je vypsána odměna 1 milion dolarů a vyšetřovací tým posílen na 150 lidí. Vše je marné.

Ted nezanechává stopy, a pokud, tak jsou falešné a záměrně matoucí. A pak jeho bomby začnou zabíjet. Když se majitel obchodu s počítači Hugh Scrutton (1947-1985) pokusí odstranit z parkoviště nastražené poleno s hřeby, dojde k explozi.

Její síla mu urve ruku a do břicha a srdce se mu zabodnou kovové střepiny. Je na místě mrtev.

Smrt v kuchyni

Roční Kelly se vydává z kuchyně na průzkum obývacího pokoje. Matka Susan jde za ní, zatímco do kuchyně přichází její manžel s doručeným balíčkem. „Zpáteční adresa mi nic neříká,“ volá na ženu a vzápětí se ozve exploze.

Když se dým rozptýlí, leží Thomas Mosser (1944–1994) v kaluži krve. Se slzami v očích se Susan pokouší zastavit krvácení z rozervaného břicha. „Budeš v pořádku, Tome. Pomoc je na cestě,“ říká. Muž leží tiše a divá se na ni.

„Miluju tě Tome,“ šeptá žena zoufale a doufá, že ji slyší. Nedlouho poté padesátiletý vedoucí reklamní agentury umírá. „Jeho agentura pracovala na technikách manipulace osobními postoji lidí,“ vysvětluje později Kaczynski.

Když bomba zabije Gilberta Murraye (1948-1995), atentátník se ozve úřadům. „Průmyslová revoluce a její důsledky jsou pohromou pro lidstvo,“ píše a vyzývá k revoluci proti moderní společnosti. Manifest je otištěn v novinách se žádostí o pomoc.

Zatímco je FBI zahlcena tisícovkami hovorů, zděšený David Kaczynski (*1949) poznává otištěné formulace a myšlenky. Je možné, že USA terorizuje jeho vlastní bratr?

Nechce se unáhlit a najímá soukromou detektivku Susan Swansonovou. Jenže to, co zjistí, Davida donutí obrátit se na FBI. Ráno 3. dubna 1996 agenti Teda obklíčí v jeho chatě. Zapírat nemá smysl.

Pod postelí má další balíček, návody k sestrojení bomb a také materiál k jejich výrobě.

Do lesa se už nikdy nepodívá.

Během 17 let (1978–1995) provedl 16 útoků. Zabil tři lidi a dalších 23 zranil. Trestu smrti však unikne. Je odsouzen na doživotí bez možnosti podmínečného propuštění a trest si odpykává jako vězeň 04475-046 v Coloradu. Rozhodně tu nezahálí.

Píše recenze na vědecké publikace do New York Times a roku 2010 vydává knihu Technologické otroctví. Anarchisté jsou nadšeni a přijímají jeho myšlenky za své.