Skip to content
reklama
reklama

Tambora: Děsivý výbuch plný otázek

Erupci indonéského vulkánu před více než 200 lety následuje nezvykle studená doba, která ovlivní životy milionů lidí na severní polokouli. Na základě výzkumů prováděných v posledních letech však vědci zjistí, že Tambora není prvním ani jediným viníkem klimatických změn v období, které se do dějin zapíše jako „rok bez léta“.

První varování o blížící se katastrofě vyšle stratovulkán Tambora, tyčící se k nebi na severu indonéského ostrova Sumbawa, už roku 1812, kdy vypustí obrovský černý mrak. Teprve 5. dubna 1815 se však o slovo přihlásí pořádně – probudí se k životu a začne hlasitě burácet.

O pět dní později pak dojde k erupci asi 20krát silnější než výbuch Vesuvu v roce 79. Do ovzduší vyvrhne na 150 km3 tekoucí lávy, sopečného popela a dalších vulkanických produktů, uvolněná energie odpovídá 170 000 atomových pum svržených na Hirošimu.

Smrtonosný popel

V okruhu několika desítek kilometrů potká strašlivou smrt na 10 000 lidí, dalších téměř 100 000 zahyne během následujících měsíců. Sumbawu a okolní ostrovy pokryje silná vrstva popela, která zahubí téměř všechnu faunu a zničí veškerou vegetaci, včetně zemědělských plodin.

Sopečný materiál společně s plyny vystoupá až do stratosféry a postupně se začne rozšiřovat nad velkou částí severní polokoule. Teploty v zimních měsících se toho roku příliš neliší od teplot předchozích let, na jaře roku následujícího se však nezačne oteplovat.

blank
Erupce Tambory rozpoutá živoucí peklo, před kterým se nepodaří uniknout tisícům lidí. (Foto: Jialiang Gao / Creative Commons / CC BY-SA 3.0)

Prchá každý, kdo může

Sníh padá ještě v květnu, pak ho vystřídají silné deště a skromnou úrodu nakonec poničí bouřky a kroupy. Řadu zemí ochromí hladomor, ke kterému se později přidá i epidemie tyfu a cholery – už tak vysoká úmrtnost se zvýší přibližně na dvojnásobek.

V Severní Americe v létě zamrzají jezera i řeky, tisíce farmářů s rodinami se stahují do centrální části světadílu. Až donedávna se odborníci domnívají, že je erupce Tambory jedinou příčinou dlouhodobého ochlazení a dalších ničivých následků.

Výbušná neznámá

Zemi sice skutečně značně ochladí, protože do ovzduší vypustí aerosoly kyseliny sírové, které brání přístupu slunečních paprsků, výrazný teplotní pokles však začne už o několik let dříve. Na základě analýzy více než 200 let starých vzorků ledu z Arktidy a Antarktidy vědci zjistí, že roku 1808 muselo dojít k masivní sopečné erupci.

Stopy kyseliny sírové v ledu naznačují, že byla asi z poloviny tak silná jako erupce Tambory – do ovzduší uvolnila přibližně 100 milionů tun sirných plynů, tedy množství, které na několik let ochlazení bohatě stačí.

blank
Léto 1816 ve většině Evropy připomíná spíše vlezlou zimu. (Foto: Giorgiogp2 / Creative Commons / CC BY-SA 3.0)

Důkazy nad zlato

V té době však žádný výbuch není lidskou rukou zaznamenán, což celé události přidává na záhadnosti. Částečně ubrat ji má až v létě roku 2014 dvojice doktorů Alvaro Guevara-Murua a Caroline Williamsová z Bristolské univerzity.

V zápisech kolumbijského vědce Francisca Josého de Caldase (1768–1816) narazí na zmínky o atmosférických jevech v Bogotě. Počasí podle něj bylo neobvykle chladné a od prosince 1808 dokonce pozoroval průhledný mrak, blokující sluneční svit, viditelný po celé zemi – podle všeho mělo jít právě o aerosol kyseliny sírové.

Ztraceno v čase

Jeho zdrojem byla pravděpodobně sopka ležící někde na jižní polokouli, konkrétně v tropickém pásu, který se táhne od Kolumbie a Peru přes Tichý oceán až k Indonésii. Počátkem 19. století bychom v něm našli jen hrstku evropských osad, jejichž obyvatelé by záznam o erupci mohli pořídit, a v tamních domorodých kmenech se informace předávají pouze ústně, tudíž se netěší příliš vysoké životnosti.

blank
Sopečný prach z Tambory do žluta zbarví i řadu krajinomaleb slavného Williama Turnera (1775–1851). (Foto: DeFacto / Creative Commons / CC BY-SA 4.0)
Foto: Titulka (Foto: enriquelopezgarre / Pixabay) Zdroj foto: commons.wikimedia.org, pixabay.com
Právě v prodeji
reklama
Sdílej!
Komentáře
Další články z rubriky Věda a technika
Zobrazit více …

Nenechte si ujít další zajímavé články

Boj s mykózou: Ať jsou nohy krásné
panidomu.cz

Boj s mykózou: Ať jsou nohy...

To si přeje každý, ale právě v létě, v...
Ryba s hráškovým pyré
tisicereceptu.cz

Ryba s hráškovým pyré

Oblíbené jídlo všech Britů budete mít...
Vše, co potřebujete vědět o rychlém nabíjení smartphonů
iluxus.cz

Vše, co potřebujete vědět o...

Stává se vám, že se vám neustále vybíjí...
Naši noví sousedi nám ukradli auto!
skutecnepribehy.cz

Naši noví sousedi nám...

Když jsme si s manželem při...
Středověk v Dětenicích
epochanacestach.cz

Středověk v Dětenicích

Malá obec Dětenice je...
UFO má v Zemi tulipánů  i svoji horkou linku!
enigmaplus.cz

UFO má v Zemi tulipánů i...

Nizozemsko při hlášení pozorování o výskytu UFO...
Věda odstartovala boj proti Spermagedonu
21stoleti.cz

Věda odstartovala boj proti...

Coby potomci Adama a Evy jsme byli...
Začala Patrasová znovu pít kvůli další manželově nevěře?
nasehvezdy.cz

Začala Patrasová znovu pít kvůli...

Když se nedávno FELIX...
IBM zvyšuje potenciál výzkumu v národním superpočítačovém centru IT4Innovations
epochalnisvet.cz

IBM zvyšuje potenciál výzkumu v...

Společnost IBM ve spolupráci se svým obchodním partnerem,...
Reminiscence zlaté jazzové éry
rezidenceonline.cz

Reminiscence zlaté jazzové éry

V blízkosti slavného kasina,...
Proč se zajímaly špičky nacistického Německa o čápy?
enigmaplus.cz

Proč se zajímaly špičky...

Píše se rok 1942 a v pracovně říšského vůdce SS je...
Dá nakonec přednost kariéře před rodinou?
nasehvezdy.cz

Dá nakonec přednost kariéře...

Eva Burešová (28)...