Už nomádští pastevci se asi před 4000 lety bavili stolní hrou. Jasně to ukazuje skalní přístřešek objevený v Ázerbajdžánu v lokalitě Gobustan na jihozápadě země. V podlaze jsou zde vytesané díry.
Podle odborníků sloužily ke hře zvané 58 děr, někdy též Ohaři a šakali. Další verze této hry byly nalezeny třeba na Blízkém východě.
Dokonce herní desku a figurky ohařů a šakalů skrývala hrobka egyptského faraona Amenemheta IV. (vláda v letech asi 1772–1764 př. n. l.).
Hru v Ázerbajdžánu prozkoumal archeolog Walter Crist z Amerického přírodovědného muzea v New Yorku, který roku 2019 objev zhodnotil: „Hra se ve stejné době objevuje všude. Zdá se, že se velice rychle rozšířila.“ Jak vypadá herní plán?
„Uprostřed jsou dvě řady děr a další díry jsou po obvodu. Každá pátá, desátá, patnáctá a dvacátá je nějak označená. Díra nahoře je o trochu větší než ostatní, takže soudíme, že jde o poslední políčko hry,“ myslí si Crist.
Pohyb kamenů po plánu zřejmě určovaly hrací kostky či tyčinky, ani jedno z toho se ale u nalezené hry nedochovalo. Podle odborníků se možná podobala vrhcábům…
Dřevěná deska ze Slovenska
V hrobce, vykopané v jihokorejském Kjongdžu, našli roku 1973 archeologové potřeby na hru go, považovanou za zřejmě nejstarší deskovou hru na světě.
Podle chemické analýzy pochází miska s bílými, černými a šedými kameny ze 4. století. Zachovalou stolní hru objevili v roce 2006 badatelé nedaleko slovenského Popradu. Našli dřevěnou herní desku a hrací kameny.
Podle odborníků je hra stará asi 1600 let a vlastnil ji germánský princ sloužící v římské armádě.
Oblíbené vrchcáby
Důkaz obliby vrhcábů u nás našli na jaře roku 2018 archeologové v Jihlavě. Hráče znázorňuje keramický kachel z 15. století. V Čechách se ale hrávalo už v 10.–11. století na Vyšehradě, což dokládá kámen uložený v Muzeu hl. m. Prahy.
Na konci minulého roku našli badatelé na hradě Vyborg u rusko-finských hranic tajnou komnatu a v ní desku z pálené hlíny s vyrytou herní mřížkou. Pochází z 16. století a jde zřejmě o starší verzi hry, které se říká Mlýn.
