Dozorci nelítostně pohání tisíce otroků svými biči. Ti se lopotí s těžkými kvádry, aby postavili pyramidu pro faraona Chufua. Tuto verzi událostí dnes mnozí historici zpochybňují.
Přesto téměř všichni egyptologové tvrdošíjně trvají na tom, že Velká pyramida byla postavena jako Chufuova hrobka. Je to však pravda?
Pyramidy v Gíze jsou jediným z původních Sedmi divů světa, který se nám dochoval do dnešních časů. V trojici hlavních pyramid obzvláště vyniká takzvaná Velká pyramida. Ta přivádí v úžas i dnešní stavitele.
Měří 137, 3 metrů na výšku, rozkládá se na ploše 5,4 hektaru a skládá se z minimálně 2 300 000 kvádrů, mezi něž se prý nevejde ani špička nože. Její stěny jsou přesně orientovány podle světových stran. Kdo si nechal stavbu tak udivujících parametrů postavit?
Herodotovo svědectví
Tradičně bývá za vlastníka Velké pyramidy považován faraon 4. dynastie Staré říše Chufev, řecky Cheops (26 st. př. n. l.).
Historici se v tom odvolávají na řeckého historika Hérodota, který navštívil Egypt v pátém století př. n. l. Právě ten přichází s tvrzením, že Velkou pyramidu stavěla armáda sta tisíc otroků po dvacet let.
To mu prý vyprávěli o stavbě nejslavnější z pyramid egyptští kněží. Dnešní egyptologové však mají za to, že Hérodotos, nebo jeho egyptští informátoři, v tomto ohledu značně přeháněli.
Pohyb takového množství lidí na staveništi by jednoduše nebylo dost dobře možné organizovat. Současná věda pracuje s myšlenkou, že pyramida je výsledkem precizní práce zkušených řemeslníků a profesionálních dělníků.
Jenže jak dlouho by stavba takového monumentálního díla trvala? Mohli Egypťané se svými primitivními nástroji stíhat opracovávat velké vápencové bloky? Jakým způsobem je dostávali nahoru na pyramidu? A má největší z pyramid skutečně na svědomí faraon Chufu?
Přišel slavný panovník k hotovému?
Existuje několik pramenů, které zpochybňují Chufuovo autorství. Například proslulá Narmerova paleta, která vznikla více než tři tisíce let př. n. l., zobrazuje mimo jiné i pyramidu. Ta však podle historiků ještě neměla existovat.
Další informaci svědčící proti panovníkovi čtvrté dynastie přináší vápencová stéla, kterou nalezl v roce 1850 francouzský archeolog Auguste Mariette (1821 – 1881).
Zde se o Chufevovi píše:…založil dům Esety, vládkyně pyramidy, vedle domu Sfingy.“ Je zde zmíněna i Sfinga. Ani ta však neměla údajně ještě existovat.
Některé odvážné teorie kladou vznik Velké pyramidy i Sfingy do roku 10 tisíc, některé dokonce až do doby sedmdesát dva tisíc př. n. l. Pokud si ale pyramidu nenechal postavit faraon Chufev, komu tedy patřila?
Fantazii se meze nekladou
Ty nejfantastičtější dohady připisují stavbu Velké pyramidy Atlanťanům či mimozemšťanům. Tyto teorie pak zcela opouštějí myšlenku, že pyramida měla sloužit jako hrobka.
Koneckonců je zvláštní, že v pyramidě chybí jakákoli textová a obrazová výzdoba, ačkoliv v údajně starších pyramidách, je již hojně používána, nebo že v celé obrovské stavbě jsou pouze tři větší místnosti.
Není divu, že se objevují teorie, které považují pyramidu za navigační maják pro přistávání mimozemských lodí, schránku pro neznámý nebezpečný vynález, zásobárnu energie, či pokladnici tajných vědomostí, které prý čekají na své objevení v dosud nenalezených předpokládaných tajných prostorách pyramidy.
Možnou existenci tajných prostor naznačují i termální výzkumy z poslední doby, při nichž byly na stavbě zaznamenány nápadné tepelné výkyvy. Pokud jsou v pyramidě skutečně nějaké skryté místnosti, pomůže nám jejich nalezení objasnit záhadu její výstavby a účelu?
