„Četl jste už novou knihu o Formose?“ ptá se v roce 1704 jeden londýnský měšťan druhého. Líčení života na dalekém a záhadném ostrově, který nikdo nezná, se teď ve městě přetřásá při každé příležitosti. Senzacechtiví čtenáři jsou nadšení, protože lidé se tam prý navzájem požírají!
„Jíme i lidské maso,“ píše údajný královský syn z Formosy (dnešní ostrov Tchaj-wan) George Psalmanazar (asi 1679–1763) ve své knize „Historický a zeměpisný popis Formosy.“ Spis jde hned po vydání roku 1704 v Anglii na dračku.
Psalmanazar v něm vypráví podrobnosti o oblíbeném jídle ostrovanů:
„Krmíme se však pouze svými nepřáteli, zabitými nebo zajatými na bitevním poli, anebo řádně popravenými zločinci, maso těchto zločinců je naší největší delikatesou a je čtyřikrát dražší než jiné vzácné a chutné maso.
![](https://rfapi.digicon.cz/img/logo/rf-hobby.cz.small.jpg)
Kupujeme ho od kata.“ Odměnou pro katy jsou prý těla všech veřejně popravených zločinců, která rozřežou na kusy a vymačkají z nich krev. Bohatí lidé si potom maso ze zločinců kupují.
![George Psalmanazar tvrdí, že se lidé na Formose živí masem popravených zločinců.](http://epochaplus.cz/wp-content/uploads/2019/09/psalmanazar.jpg)
Originální recept na dlouhý život
Čtenáři se pasou i na dalších příbězích ze země, o které Angličané téměř nic nevědí (v polovině 17. století dnešní Tchaj-wan začínají kolonizovat Holanďané a Španělé).
Polygamie je tam prý úplně běžnou záležitostí, protože každý rok je 18 000 chlapečků mladších devíti let obětováno slonímu bohu a muži jsou proto na Formose vzácní.
Aby se všichni Angličané mohli jaksepatří nasytit pikantností, Psalmanazar líčí také formoské právo, které říká, že „vrazi jsou věšeni hlavou dolů a pak prostřelováni šípy.“ Jiní zločinci na tom ale nejsou o moc lépe, protože je psi roztrhají na kusy.
V knize nechybí ani formoská abeceda a slovník, třeba „banajo“ znamená ve formoské řeči ženu a „plessios“ je muž. Dlouhověkost není na ostrově nic výjimečného, obyvatelé prý pijí hadí krev a díky tomu se dožívají více než sta let.
![Podivný ostrov Formosa Angličané nikdy a nechají si tak o něm navyprávět cokoliv.](http://epochaplus.cz/wp-content/uploads/2019/09/histoire_universelle_depuis_le_commencement_du_monde_jusqua_present_1742_14597849300-768x697.jpg)
Nejlépe vás ochladí had
Milovníci neznámých zemí si v líčení neuvěřitelných zážitků přijdou na své a dlouho nikdo netuší, že jde o jeden velký podfuk.
![](https://rfapi.digicon.cz/img/logo/rf-hobby.cz.small.jpg)
Pochybnosti nemá ani anglikánská církev, s psaním knihy mladíkovi totiž pomáhal vojenský kaplan William Innes, kterého Psalmanazar vydávající se za pohana z neznámého ostrova zaujal natolik, že ho pokřtil a seznámil s londýnským biskupem Henrym Comptonem (1632 – 1713).
Ten je tak nadšený, že chce nechat přeložit katechismus do formoského jazyka. Obracení divochů na křesťanskou víru je tehdy velmi oblíbené a Compton doufá, že nadějný a výřečný cizinec bude náboženské myšlenky šířit i na svém rodném ostrově Formosa.
Zařídí mu proto studium křesťanství v Oxfordu. Exotický student tam chodí s hadem obtočeným kolem krku, jde prý o tradiční formoskou metodu, jak se ochladit.
![Londýnský biskup Henry Compton chce katechismus nechat přeložit do formoského jazyka.](http://epochaplus.cz/wp-content/uploads/2019/09/800px-henry_compton_by_sir_godfrey_kneller_bt-768x933.jpg)
Opium je spisovatelova spása
George se veze na vlnách své slávy a z jeho obrovské popularity těží i Innes, který se nechává jmenovat generálním kaplanem britské armády v Portugalsku. To je ale pro podvodníka Psalmanazara osudové.
Opora církve mu po Innesově odjezdu chybí a jeho historkám lidé přestávají věřit. V roce 1710 konečně připustí, že ostrov vůbec nenavštívil. Pod tíhou své viny propadá závislosti na opiu.
Přestává líčit dobrodružství, která nikdy nezažil a stává se z něj spisovatel píšící na zakázku. Přispívá i do knihy Všeobecná historie, která vychází v polovině 18. století.
Jde ale o náročnou práci, při které se musí držet faktů a opustit svoji bujnou fantazii, což pro něj není jednoduché. Proto přiznává, že každý večer užívá „deset až dvanáct kapek opia“.
![Příroda skutečné Formosy, tedy ostrova Tchaj-wanu.](http://epochaplus.cz/wp-content/uploads/2019/09/kuan-shan-lanscape-view.jpg)
Neprozradí ani své jméno
Díky svému literárnímu talentu se ale dobře uživí až od konce svého života. Ve svých pamětech, které vyjdou po jeho smrti v roce 1763, se Psalmanazar sice přiznává k podvodu, který spáchal, ale stejně neuvádí své pravé jméno, datum ani místo narození.
Dodnes je proto hádankou, kdo vlastně byl. Tělem i duší dobrodruh si zvolil pseudonym zřejmě podle asyrského krále Salmanazara. Existuje jen o jeho vlastní líčení svých životních osudů, sotva se mu ale dá věřit.
Tvrdí, že se narodil ve Francii, a když mu bylo šestnáct let, poslala ho jeho matka do Německa, aby našel svého otce, který ho bude živit, protože sama to už nezvládala. Prý otce našel a zjistil, že je stejně chudý jako matka.
Žebrá a seznámí se s kaplanem Innesem. Aby získal peníze, vymyslí si, že je někdo úplně jiný. A obrovský literární podvod je na světě.