Trpaslík ve stínu obra, tak vypadá člověk v porovnání s kamenným kvádrem o rozměrech 21,5 x 4,5 x 4,3 metrů. Tváří v tvář skalní mase vážící 1000 tun se každému tají dech. Kolos zbyl po dávných stavitelích velké zdi v libanonském Baalbeku. Kdo, jak a proč ji vybudoval, je dodnes hádankou…
Obrovský balvan zanechali lidé před několika tisíci lety v cca 3 km vzdáleném kamenolomu. Proč zapomněli jeden kámen, když další tři, jenom o málo menší (cca 20 x 4 x 4 metrů) a lehčí (kolem 800 tun) použili ke stavbě?
Jde o největší opracované kameny na světě! Bylo přemístění toho posledního nad jejich síly?
Obešli se bez maxijeřábu?
Megality v Baalbecké terase zastiňují i pyramidy. Kvádry, ze kterých je Egypťané stavěli, váží na rozdíl od tisícitunových cvalíků „pouhých“ 200 tun! I ostatní kameny z devíti řad zdi mají minimálně 300 tun.
Zvednout takové giganty do výše sedmi metrů je problém i pro současnou techniku (jeřáby si poradí s předmětem vážícím maximálně 150 tun). Nad tím, jak to naši předkové dokázali, historici krčí rameny.
Kdybychom s velikým kamenem chtěli pohnout, neobešli bychom se bez pomoci 40 000 dělníků! Spáry mezi kamennými bloky jsou navíc tak malé, že se mezi nimi nedá prostrčit ani jehla!
Římané trumfují Féničany
Komu připsat autorství unikátního výtvoru, který stále odolává zubu času? Už více než 3 000 let př. n. l. je v oblasti Bekaa (současný Libanon) živo. Usidlují se tu Féničané, kteří připadají v úvahu jako nejpravděpodobnější stavitelé. Město pojmenovávají po Baalovi, bohu války.
Když sem roku 15 n. l. dorazí Římané, přicházejí už k hotovému. Sídlo nazývají Heliopolis, město slunce, a na základech zdi začínají roku 60 n . l. budovat Jupiterův chrám, nejmonumentálnější stavbu, kterou kdy vytvořili.
Měla 54 sloupů vysokých cca 23 metrů! Zachovalo se jich ale jenom šest.
Baalbecká nebo nebo Babylónská věž?
Není pravděpodobné, že šlo o obrannou stavbu. Osekat balvany pomocí primitivní techniky by trvalo několik desítek let a těžko by někdo přesvědčil nepřítele, aby s útokem počkal. Jinou variantou je teorie, podle které v těchto místech mohla stát Babylónská věž.
Nahrávalo by tomu právě použití velkých bloků do základů. Většina vědců ale umisťuje věž spíše do oblasti jižní části Mezopotámie (území dnešního Iráku). Pochybnosti o původu gigantické stavby proto přetrvávají…