Lidští rodiče musí podstoupit nemalé oběti, aby si pořídili dítě. V těhotenství ženám rostoucí plod odčerpává živiny a při porodu je může i ohrozit na životě. Oba rodiče pak do dítěte investují nemalé finanční prostředky, svůj čas a často i nervy.

V živočišné říši ovšem existují rodiče, kteří do svých potomků investují ještě více.

 

Někteří zvířecí rodiče, zejména matky, se pro své potomky obětují opravdu hodně. Za supermatky živočišné říše jsou označovány chobotnice.

Samice podle druhu naklade 50 až 200 tisíc vajíček, která následně nepřetržitě hlídá a nevzdálí se od nich ani na vteřinu, dokud se z nich nevylíhnou mláďata. Chrání vajíčka před predátory a jemně k nim přihání proud vody, aby měla dostatek kyslíku. To jí však nedovoluje, aby si sama opatřila cokoliv k snědku.

Čtyři roky péče o vajíčka

A tak občas sežere aspoň vlastní chapadlo. Když se malé chobotničky konečně vylíhnou, což trvá zhruba 40 dní, zesláblá matka se následně sama neubrání predátorům. Naštěstí novorozené chobotnice už jsou schopny se o sebe samy postarat.

Vědci zjistili, že samice druhu Graneledone boreopacifica, žijící téměř kilometr a půl pod hladinou moře, pečuje o svá vajíčka dokonce 4,5 roku. To je dosud nejdelší inkubační období, jaké kdy bylo u vajec pozorováno.

Nejdelší březost a nejtěžší mládě

Dalšími obětavými matkami jsou slonice. Jejich březost trvá dlouhých 22 měsíců, což je ve světě zvířat také raritou. Slůňata navíc váží při porodu kolem 110 kilogramů, jedná se o nejtěžší suchozemské novorozence na světě.

Rodí se zpočátku slepí, takže svět objevují pomocí chobotů a jsou plně závislí na péči jiných. Matka je kojí 4 až 6 let.

Slonice zpravidla má jedno slůně za čtyři roky, žije však v matriarchální společnosti, kde je narození mláděte velkou události, následně o ně s láskou pečují i ostatní slonice, tedy babičky, sestry, tety a podobně.

30 000 postavených hnízd

Podobně obětavými matkami jsou i samice orangutanů. Tito velcí primáti dnes už žijí jen na Borneu a Jávě. Mláďata mohou mít samice jen jednou za osm let, což je vůbec nejdelší interval mezi březostmi u velkých opic.

Rodí se jim zpravidla jedno nebo dvě mláďata v jednom vrhu. První čtyři měsíce po narození matka s mláďaty vůbec nepřeruší fyzický kontakt, další dva roky jsou na ní zcela závislá. Nosí je na břiše a cestuje s nimi po stromech.

Každý večer pro ně staví zastřešené hnízdo z listí a větví ve výšce 12 metrů nad zemí. Kojí je až do věku pěti let, pečuje až do sedmi let. Za svůj život tak samice postaví 30 000 hnízd.