Katastrofální vlny sucha představují pro lidskou civilizaci mnohem plíživější a ničivější hrozbu než náhlé povodně nebo ničivá zemětřesení.

Když z oblohy po dlouhé měsíce nespadne ani kapka vody a slunce nemilosrdně spaluje úrodu, mění se kvetoucí krajina v prach a nastává boj o holé přežití.

Historie lidstva je protkána obdobími, kdy fatální nedostatek vláhy rozvrací mocné říše, vyhání celé národy z jejich domovů a přináší hladomory biblických rozměrů.

Tyto extrémní hydrometeorologické jevy, které se nevyhýbají ani evropskému kontinentu, jasně ukazují, jak hluboce je osud lidstva spjat s pravidelným koloběhem srážek a jak snadno se moderní i starověká společnost ocitá na pokraji absolutního kolapsu.

Evropa prozkoumává své historické kroniky, aby pochopila fenomén takzvaného megasucha roku 1540, které historici označují za sucho tisíciletí.

V tomto šíleném roce postihuje kontinent bezprecedentní vlna veder, kdy v některých oblastech neprší neuvěřitelných jedenáct měsíců v kuse.

Hladiny gigantických evropských toků, jako je Rýn, Labe či Seina, klesají natolik, že je lidé přecházejí suchou nohou a z koryt vystupují tajuplné varovné „hladové kameny“.

Švýcarský klimatický historik Christian Pfister z Univerzity v Bernu k této apokalypse uvádí: „Rok 1540 v Evropě překonal všechno, co dosud bylo z dokumentárních pramenů známo.

V severní Itálii a dalších částech Evropy nastal sled až 200 dní zcela bez srážek.“ Miliony stromů v lesích tehdy usychají vestoje, dobytek hyne žízní na pastvinách a kontinentem se šíří gigantické lesní požáry, které halí celá království do neproniknutelného dusivého dýmu.

Komunisté využijí situace

České země zažívají svůj vlastní novodobý klimatický šok v podobě katastrofálního sucha z roku 1947, které zásadním způsobem mění politické dějiny naší země.

Extrémní deficit srážek v kombinaci s tropickými teplotami tehdy decimuje zemědělskou produkci, ničí drtivou většinu úrody obilovin i brambor a zemi reálně hrozí hladomor.

Této kritické situace obratně využívá komunistická propaganda, když tehdejší Sovětský svaz posílá do Československa propagandistické vlaky se zrním, což komunistům otevírá cestu k absolutnímu převzetí moci v únoru 1948. Přední český historický klimatolog profesor Rudolf Brázdil z Masarykovy univerzity ve své vědecké práci upozorňuje:

„Sucho roku 1947 mělo prokazatelně dalekosáhlé socioekonomické i politické dopady, které zásadně otřásly poválečnou společností.“ V kombinaci s vlnou sucha z let 2015 až 2020 se ukazuje, že intenzita těchto jevů v moderní éře kvůli skleníkovému efektu dramaticky roste.

Ničí celé civilizace

Globální pohled na dějiny ale odhaluje ještě děsivější scénáře, kde sucho figuruje jako hlavní viník zániku celých vyspělých civilizací.

Moderní archeologické a paleoklimatické výzkumy potvrzují, že právě dlouhotrvající suché periody stojí za náhlým kolapsem mayské kultury ve Střední Americe nebo za koncem slavné Staré říše v egyptských dějinách, kdy vysychající Nil paralyzuje tamní zemědělství.

Když se v letech 1876 až 1879 propojí globální klimatický jev El Niño s extrémním suchem v Asii, propuká v Číně a Indii hladomor, který si vyžaduje přes deset milionů lidských obětí.

Historické záznamy uchované v letopisech, sedimentech i v letokruzích starých stromů tak slouží jako jasné memento pro dnešní generace, že voda představuje tu nejcennější a zároveň nejzranitelnější komoditu na planetě.