Velká francouzská revoluce odstartovala v dějinách Francie složité období, které bylo vyplněné mnoha násilnými střety. Jednou z méně známých, avšak krvavých kapitol těchto časů je povstání takzvaných šuanů. Jak vzniklo jejich pojmenování?

Povstání šuanů proti první francouzské republice bylo ozbrojeným bojem králi věrných, převážně bretaňských, katolíků. Odehrávalo se mezi lety 1793-1804. Na vrcholu povstání čítaly oddíly šuanů až 50 000 mužů.

Partyzánská válka

Označení šuani (choans) pocházelo podle pojmenování místního druhu sovy – puštíka obecného. Napodobení jeho hlasového projevu prý bylo znamením přítomnosti šuanů v krajině.

Šuani bojovali v malých skupinkách, které odrážely příslušnost k určitým bretaňským rodům. Taktika jejich boje byla především partyzánská.

Využívali znalostí terénu, bezpečný úkryt pak hledali v hustých lesích, kde proti nim jen s obtížemi zasahovalo jezdectvo či dělostřelectvo. Co iniciovalo odpor šuanů proti republice?

Radikální postup republikánských úřadů proti katolické církvi a zejména proti králi.

Porážka povstání

Šuani vešli do dějin jako bojovníci za monarchii, katolickou církev a regionální nezávislost. Pravdou je, že v některých oblastech mělo povstání šuanů charakter teroru. Vraždili představitele republikánské moci, přepadávali vozy s potravinami. Aktivní byli zejména v noci.

Ačkoli povstání bylo vojensky poraženo, šuanští vůdci, kteří přežili až do pádu Napolena Bonaparte, byli za svoji věrnost monarchii vyznamenáni a získali hodnosti maršálů a generálů.

Povstání Šuanů věnoval jeden ze svých románů i slavný francouzský romanopisec Honoré de Balzac. V roce 1988 ožily jejich příběhy i na filmovém plátně, a to ve snímku Šuani (režisér Philippe de Broca).

.